Dočkáme se pilulky věčného mládí? Léky proti stárnutí už podstoupily první klinické testy

Věčné mládí nemusí být jen snem nebo nabídkou podvodníků...
Věčné mládí
Reklama

Fontána mládí je vynález tak žádaný, jako i nedosažitelný. Tisíce šarlatánů v lidské historii slibovaly zázračné lektvary oddalující nevyhnutelný konec, a všichni do jednoho zklamali. To nejlepší, co dnes vedle běžné lékařské péče, prodlužující život léčbou nemocí, umíme, je zachovat pomocí plastických operací, botoxových injekcí a dalších přípravků alespoň zdání mládí.

Zdá se však, že moderní věda by přece jen mohla přinést průlom v regeneraci tkáně na buněčné úrovni. První výsledky z klinických testů vypadají totiž slibně.

Řada malých krůčků

Abychom našli lék proti stárnutí, je nejprve třeba si stárnutí na buněčné úrovni vlastně definovat. Jeho činitelů je totiž více než jen degenerace "kvality" buněk vlivem zkracování telomerů. Jedním ze sekundárních vlivů je také postupné vypěstování resistence vůči inzulínu, bez něhož nejsou buňky schopné dostatečně přijímat glukózu nezbytnou pro dostatečnou fyzickou aktivitu těla. S tím souvisí únava, chřadnoucí svaly, úbytek fyzického pohybu a dále už to známe. Negativa se s postupem let dále kupí.

Anketa

Chtěli byste být navždy mladí?

Genetik David Sinclair z Harvardovy univerzity se svým týmem na léku proti stárnutí na základě tohoto principu pracuje už delší dobu. Z kraje roku 2013 publikoval studii, v níž odhaluje kritický enzym NAD+ umožňující vývoj léku, který na konci roku úspěšně otestoval na myších. Sinclair tehdy na praktických pokusech ukázal, že NAD+ u pokusných subjektů nejenom zastavil negativní projevy stárnutí na fyzickou aktivitu, ale dokonce svalovou hmotu regeneroval. Pokusné obézní myši s NAD+ běhaly stejně rychle jako štíhlé myšky z kontrolní skupiny, a dokonce se v průměru dožily o 15 % vyššího věku.

Ačkoliv aplikace NAD+ není zázračným procesem, jejího výsledku lze ostatně stejně dobře dosáhnout i zdravou stravou a dostatkem pohybu, podle Sinclaira by přípravek mohl u lidí výrazně snížit riziko degenerativních nemocí jako Alzheimerovy choroby stejně jako rakoviny. I starší lidé by navíc mohli zůstávat stejně aktivní jako dvacátníci. Byť i nejoptimističtější vize v NAD+ neviděly lék proti smrti, k fontáně mládí jako ze starých příběhů skutečně nemá příliš daleko.

Běh na dlouhou trať

Stejně důležitý jako primární efekt léku je však i absence nevyžádaných vlivů sekundárních. Například právě vize zastavení zkracování buněčných telomerů totiž podle mnohých výzkumů sice může odstranit primární zdroj stárnutí, zároveň by ale zřejmě okamžitě způsobila nekontrolovatelné rakovinové bujení, alespoň než najdeme způsob, jak buňkám zamezit transformaci v rakovinové. Snaha o léčení jednoho tak hrozí katastrofálním zklamáním. Proto bylo nutné se přesvědčit, že Sinclairův NAD+, který sice pracuje na jiném principu, rovněž ale upravuje defektní přirozený chod těla a sám nemá nevyžádané účinky.

S počátkem roku 2014 proto v Sinclairově výzkumu došlo i na klinické testy na lidech, nyní s koncem roku se Sinclair pochlubil i prvními výsledky. Byť terapii prozatím podstoupilo minimum lidí, první výsledky jsou podle Sinclaira optimistické. Na otestování toho, zdali zpomalují stárnutí, je vzhledem ke krátkému období testů příliš brzo. Neméně důležité je však zjištění, že NAD+ nemá negativní vlivy, alespoň krátko- až střednědobého charakteru. Sinclarovi lidé tak mohou dále pokračovat v pokusech a dozvědět se více.

Konečným cílem je podle Sinclaira vytvořit skutečně efektivní doplněk, který mohou lidé užívat na denní bázi. "Podle některých si hrajeme na boha, ale co kdybyste se sto let nazpět někoho zeptal na antibiotika? Zřejmě by vám odvětil totéž," odpálkoval kritiky závěrem Sinclair, který je zároveň podle časopisu Time jedním z nejvlivnějších vědců na světě.

Ladislav Loukota

Reklama
Reklama