USA mají tajemný raketoplán. Už více než 500 dní nám krouží nad hlavami

Všeobecně se má za to, že éra amerických raketoplánů skončila už před pár lety. Není to ovšem pravda...
Záhadný raketoplán X-37 - Obrázek 1
Reklama

Skončila éra pilotovaných shuttlů, Spojené státy však v současnosti mají dva plně funkční menší bezpilotní raketoplány. A první z nich nyní trhá jeden rekord v délce pobytu vesmírné lodi na orbitě za druhým.

Je to jen pár dní, co raketoplán X-37B překonal hranici 500 dní pobytu na oběžné dráze kolem Země. Stal se tak rekordmanem mezi lidmi vyrobenými kosmickými loděmi (pochopitelně nikoliv ve srovnání s družicemi či vesmírnými stanicemi). Překonání magické hranice pobytu na orbitě se však událo v tichosti a bez fanfár. Není divu, raketoplán X-37 i jeho mise jsou provázeny tajemným mlčením amerického letectva, které jej provozuje. Už od počátku se vynořují spekulace o jeho určení, jde o prostý vesmírný náklaďák nebo špionážní stroj?

Raketoplán Boeing X-37B je oproti známým pilotovaným strojům NASA mnohem menší, má jen třetinovou velikost, na délku měří 9 m, a plně naložený váží něco kolem 5 tun. Ale dostal do vínku stejný vztlakový trup s malými křídly jako jeho vysloužilí příbuzní. Zatímco ale jejich starty a vesmírné mise provázely davy lidí a novinářů, mise USA-240 nebo také OTV-3, jak je nynější let X-37B letectvem označován, probíhá nenápadně a potichu. Jen opravdoví nadšenci do kosmonautiky si uvědomují, že rok a půl se někde na obloze toulá malý tajemný raketoplán. A konec je v nedohlednu, protože X-37B netrpí nouzí. Elektrickou energii získává ze slunečních kolektorů a paliva má více než dost, protože během letu vůbec nemanévruje, jak si nezávislí pozorovatelé všimli.

Dvě velké záhady

Jak již bylo řečeno, americké letectvo má v současnosti dva X-37B. První exemplář vzlétl poprvé na špici raketového nosiče Atlas V v dubnu 2010. Mise dostala kód OTV-1 a oficiálně šlo o testování v rámci dlouhotrvajícího letu. Ten nakonec zabral 224 dní a skončil úspěšným automatickým přistáním na základně Vandenberg v Kalifornii. Byla to pro Američany premiéra, poprvé totiž americký raketoplán přistál sám bez pilotů. Rusové to zvládli už v 80. letech při jediném startu a přistání kosmoplánu Buran.

Druhý exemplář X-37B vzlétl do vesmíru v březnu 2011 v rámci mise USA-226 či také OTV-2. Po tehdy rekordních 469 dnech opět úspěšně přistál. Nyní nám nad hlavami krouží opět první X-37B, který se podruhé vydal na oběžnou dráhu v říjnu 2012. Co tam ale tak dlouho dělá, nikdo s jistotou neví. Letectvo jen suše konstatovalo, že probíhají letové experimenty a zkoušky návratu do zemské atmosféry. Nevíme ani, kdy skončí a kdy X-37B přistane.

Vše kolem X-37 je dnes tajné, ale stroj původně vznikal pro NASA. Ten jeho stavbu v roce 1999 zadal Boeingu a měla to být multifunkční zásobovací loď. Měla na orbitu dovážet zásoby, palivo a sloužit i jako dálkově řízený opravárenský raketoplán. Ale už tehdy se mluvilo o využití pro průzkumné a monitorovací mise. Boeing při stavbě původního X-37A vycházel ze zkušeností nabytých při testech menšího demonstrátoru X-40. Nicméně v roce 2004 byl program X-37 převeden od NASA pod vývojovou vládní agenturu DARPA, která má na starosti všechny projekty nějak související s ozbrojenými silami. X-37 najednou obestřelo tajemné mlčení. Dokonce i mise raketoplánů X-37 jsou řízeny nikoliv NASA, ale kontrolním střediskem 3. kosmické experimentální letky na letecké základně Schriever v Coloradu.

Raketoplán Buran

Byly lepší ruské, anebo americké raketoplány?

Od podzimu 2006 začala na bázi X-37A (původně určené pro NASA) vznikat nové verze X-37B speciálně podle požadavků amerického letectva. Spekulace o tom, že X-37B je špionážní stroj, podpořil i průběh hned první mise OTV-1. Nezávislí astronomové si totiž všimli, že stroj tehdy výrazně manévroval a měnil letové dráhy, přičemž se dostal například nad Severní Koreu, Afghánistán, Pákistán a další oblasti, které americké zpravodajské služby velmi zajímaly.

Dokonce i Čína se ozvala s hysterickým obviňováním, že X-37B je bezpochyby špionážní stroj. Má se za to, že během své druhé mise X-37B zkoumal čínskou vesmírnou stanici Tiangong-1. Takže obavy Číňanů jsou nejspíš oprávněné, protože pokud je X-37B opravdu vesmírný špión, není před ním úniku ani obrany. Alespoň prozatím.

 DP

Reklama
Reklama