4. října 2017 15:59

Větrné elektrárny mění oceány. Obrovským a zcela nečekaným způsobem

Ekologii v prostředí mořských mělčin narušují větrné elektrárny.

Světové oceány jsou stále plnější větrných elektráren. Například v Evropě je cílem, aby do roku 2030 dodávaly nejméně čtyři procenta veškeré elektřiny na kontinentu. To vyvolává stále větší poptávku po tomto zdroji elektřiny – ale současně přibývá otázek: jaký je vliv tohoto podnikání na přírodu?

Větrníky, které stojí v oceánech, jsou mnohem větší než ty, které známe z pevniny. Ty největší mohou být až 200 metrů vysoké a každý je schopen z větru získat až devět megawattů energie. To, co z nich vidíme, je sice působivé, ale většina jejich hmotnosti se ukrývá pod hladinou v podobě železa, betonu a železobetonu.

Tyto základy větrníků se už stačily stát jádrem velmi komplexních ekosystémů, které stále více budí zájem ekologů i mořských biologů. Například v Severním moři, kde stojí většina evropských elektráren, je dominantním druhem na tomto místě jeden druh mušle. Krmí se rostlinným planktonem, který jsou schopny filtrovat z vody, samy se ale stávají potravou pro další druhy zvířat, především pro kraby a ryby. Celý tento proces může mít značný dopad na to, jak funguje systém získávání potravy a tedy vlastně i celý ekosystém v tomto moři. Jak velký je?

Rozhodli se to prozkoumat experti z Helmholzova střediska pro materiály a pobřežní výzkum, tým vedla Karla Slaviková. Podle jejich výzkumu, který byl zveřejněn v polovině září, je dopad větrníků značný, nečekaný a – a to je zásadní – zcela blahodárný.

Vědci v rámci jejich výzkumu měřili dopad změn a pak podle něj vytvořili počítačový model, který je schopný předvídat další vývoj. Biologové vycházeli z množství biomasy mušlí, které mohou základnu jednoho větrníku obývat – už jen ta nečekaně velká: jedná se přibližně o čtyři tuny mušlí. Z mapy současných i budoucích větrných farem v Severním moři pak vytvořili model, který předvídá šíření mušlí do roku 2030 i to, jaký to bude mít vliv na celý ekosystém.

Je zásadní. V současnosti jsou mušle schopné žít jen podél pobřeží – logicky, protože mohou existovat jen v mělké vodě. Základny elektráren pro ně taková malá pobřeží vytvářejí daleko od břehů a umožňují jim se tak šířit na místa, kam se doposud dostat nemohly. Celkový nárůst množství mušlí do roku 2030 díky elektrárnám se pohybuje kolem 20 procent!

Na to se podle vědců nabaluje další obrovské množství pozitivních efektů – mušle mohou likvidovat jinak přemnožený rostlinný plankton, kolem elektráren navíc vznikají jakési oázy, kde ryby mohou žít zcela bez rizika. Proč? V okolí elektráren je z bezpečnostních důvodů zakázaný rybolov, takže ryby tu jsou v bezpečí před jejich hlavním predátorem – člověkem.

Text: MK

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom