Řidičům hrozí rakovina výrazně víc než jiným lidem. Může to někdo zastavit?!

Čeští vědci zjistili, jak snížit vznik rakoviny z benzo(a)pyrenu
Americký truck

Lidé pracující v koksovnách, petrochemickém průmyslu, profesionální řidiči a další obyvatelé postižených oblastí by podle nové vědecké studie mohli mít větší šanci ochránit svůj organismus před rakovinotvorným benzo(a)pyrenem. Jeho překročené hodnoty ovlivňují až 55 procent české populace kvůli znečištěnému životnímu prostředí. Vědci z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze ale zjistili, že by se mohly jeho účinky a vznik rakoviny snížit na minimum.

Působení této jedovaté látky na zdraví člověka zkoumají laboratoře po celém světě a není stále zcela odhaleno. Čeští vědci tak přispěli k dalšímu vysvětlení jejích účinků. Klíč výzkumu vede k lidským enzymům a schopnosti organismu se této jedovaté látky, která je v uhelném dehtu nebo automobilových výfukových plynech, zbavit.

Z krve se totiž dá podle vědců zjistit, zda je člověk ke vzniku onemocnění náchylný. "Našli jsme úplně nový směr metabolismu benzo(a)pyrenu (látkové přeměny uvnitř lidského těla). Je to skutečně průlomová věc," řekla profesorka Marie Stiborová z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty.

Detoxikace funguje. Ale ne ta "lidová"

Lékaři by se podle ní mohli u rizikových skupin zaměřit na poměr "kladných a záporných" enzymů v těle, které vedou k detoxikaci organismu nebo naopak vyvolají vznik nádoru. "Někteří lidé jsou totiž vnímavější a vhodným podáním specifických látek a vhodných 'vitaminů' by se mohlo působení benzo(a)pyrenu významně potlačit," vysvětlila. Výsledky výzkumu také podle ní poslouží k vývoji nových léků.

Do těla se benzo(a)pyren dostává vdechováním znečištěného vzduchu nebo prostřednictvím jemných částic polétavého prachu, které člověk vstřebává. Kromě toho, že je karcinogenní, dráždí oči, nos, krk a průdušky. Negativně ovlivňuje i těhotenství, chromozomy i kvalitu spermií a rodí se kvůli němu více dětí s nízkou porodní váhou a funkční nedostatečností.

Rizika v Česku

Česko patří v Evropě k nejpostiženějším oblastem. Nejvyšší koncentrace jsou v Ostravě–Radvanicích a Karviné, kde roční průměr benzo(a)pyrenu dosahuje deseti nanogramů. Limit je přitom jeden nanogram na metr krychlový. Kvůli nadměrné dopravě je postižený i třeba pražský Spořilov.

S výsledky výzkumu Stiborová a její kolegové seznámili účastníky evropského kongresu o vlivu životního prostředí na nádorová onemocnění. Od neděle se pořádá v pražském hotelu Clarion Congress a končí dnes.

O samostatném ohlašování karcinogenního benzo(a)pyrenu v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí (IRZ) uvažuje ministerstvo životního prostředí. V současnosti posuzuje odbornou studii.

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama