25. listopadu 2013 06:00

Přepište učebnice! První létající pták nikdy nelétal

„Máme přechodový článek mezi plazy a ptáky!“ jásali paleontologové, když odhalili zkamenělinu tvora s křídly pokrytými peřím. „První pták objeven!“ neslo se světem. Zvíře s křídly a peřím podobného složení jako mají holubi – co jiného by to mohlo být, než pták.

Archeopteryx lithographica byl popsán již roku 1861 a brzy se stal oporou Darwinova evolučního učení coby ukázkový přechodový článek mezi dvěma význačnými skupinami. Dnes ale přichází šok – protopták Archeopteryx ztrácí své výsadní postavení zvířete, jež „naučilo ptáky létat“.

Naopak, podle posledních vědeckých bádání je to přesně obráceně. Archeopteryx je tvorem, který schopnost létat ztrácel! Michael Habib, biolog z University of Southern California v časopise Nature představuje odvážnou hypotézu. Místo toho, aby z hlediska evoluce byl archeopteryx čím dál obratnějším letcem, tak naopak u něj tato schopnost mizí.

Jak zapomenout létat

Druh se tak stává nelétavým či druhotně bezkřídlým. Habib porovnával kosti a peří současných ptáků a zjistil, že Archeopteryx se dá přirovnat k druhům žijícím na ostrovech. Pokud tam nejsou predátoři, ptáci nemají potřebu zachraňovat se rychlým vzlétnutím a schopnost letu u nich pomalu mizí. Když byl Archeopteryx objeven, mluvilo se o okřídleném dinosaurovi. Dnes se mluví o nelétajícím praptákovi, jenže vědci se k čerstvým závěrům Michaela Habiba staví opatrně.

Co když jsou slova o ztrátě schopnosti létat nadsazená, protože nevíme, zdali předci tohoto ptáka skutečně létali. Archeopteryx žil během jury na okrajích vodních ploch a ona podobnost s ostrovními druhy není bez logiky. Přijde vám nelétavý pták poněkud divné spojení? Stačí připomenout běžné tučňáky či pštrosy nebo exotického kasuára a jsme doma. Ptáci totiž nepoužívají křídla pouze k letu. Ti, co se dokážou potápět, jimi pádlují, další je používají k plachtění (ale nikoliv k aktivnímu letu) a jiní si s nimi vypomáhají při běhu. „Kdo ví, třeba mladí archeopteryxové létat uměli a starší už let nepoužívali,“ míní Ashley Heers, biolog z the Royal Veterinary College v britském Hatfieldu.

Zdá se, že jsme na prahu nového posunu vědeckého bádání, které může vyústit v přepsání zaběhlých „pravd“. V příštím vydání paleontologických učebnic už asi nebude tento nález ze slavných solhofenských pískovců dáván za vzor prvního letce..

Topi Pigula

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom