Máte velké parohy? Pak se vám narodí kluk. Alespoň u jelenů to tak funguje

Když se dají dohromady silný jelen a silná laň, tak porodí koloucha mužského pohlaví. Chcete vědět proč?
Jelení chlap musí mít pořádné parohy
Jelení chlap musí mít pořádné parohy
Topi Pigula

 

Zvuk troubení jelenů může neznalému a třeba i trochu bázlivému návštěvníkovi nahnat strach. Pak začnou jeleni svými parohy porovnávat sílu svého mužství v rituálních soubojích, jež mohou v extrémním případě skončit smrtí. Ten nastává, a znovu dodejme, že opravdu extrémně výjimečně, když se dva samci v rámci souboje do sebe svými parohy zaklesnou takovým způsobem, že se jim nedaří se rozpojit. S hlavami u sebe a parožím propojeným nejprve klesnou vyčerpáním a následně umírají hladem. Jsou to právě parohy, kterými si jeleni navzájem dokazují svou mužnost.

Veledaněk na parohy „dojel“

Parohy jsou „orgán“, který dost možná stál za vyhynutím veledaňka druhu Megaceros hibernicus. Paleontolog Tom Hayden s nadsázkou říká: „Kdybych se natáhl, vešel bych se do této délky dvakrát.“ Veledančí tři a půl metru dlouhé parohy vážily kolem 40 kilogramů. Veledaněk vyhynul, jeleni nám naštěstí zůstali. Parohy jelenů v našich zeměpisných šířkách začínají růst během začátku léta. Zprvu jsou jsou pokryty tenkou vrstvou pokožky s krátkými jemnými chlupy na omak připomínající samet.

Lýčí vyživuje pomocí průtoku krve parohy, což končí právě s podzimem, kdy se přeruší přívod krve a kůže uschne. Pro jelena je to chvíle, kdy začne suchou kůži odírat, aby odhalil nejen před samicemi, ale i před svými sexuálními konkurenty nové, čerstvé a nádherné parohy. A velké parohy slouží k jasné demonstraci fyzického stavu. Prostě k zastrašování soků a zároveň svou pýchou láká samice. Tím, že má na hlavě těžkou ozdobu a ještě žije, tak jasně demonstruje svou fyzickou kondici. Nenechal se ulovit přírodním predátorem (tady neberme v úvahu střílení kapitalních kusů člověkem) a byl schopen si najít dostatek výživné potravy.

Kapitální jelen
Kapitální jelen
http://pixabay.com

Velké parohy = kvalitní spermie

Vědecké sledování spermií zastřelených jelenů ukázalo, že ty pocházející od jedinců s nejmocnějším parožím mají největší úspěch na oplození laně. Ne ve smyslu, že mohou „obhospodařovat“ své stádo, ale prostě při umělém oplození jejich spermie byly … úspěšnější. Ale má to ještě jeden naprosto nečekaný efekt. Tři čtvrtiny potomstva nejplodnějších jelenů tvořili synové. Jak může otec měnit poměr pohlaví svých budoucích potomků? V podstatě špatně – na tahu je totiž matka, tedy laň.

Nejméně plodní jeleni plodili ze tři čtvrtin dcery. Poměr pohlaví u všech narozených kolouchů byl však vyrovnaný. Dohromady plodili jeleni stejně synů i dcer. U jelenů a dalších velkých savců je známo, že pohlaví potomka silně ovlivňuje zdatnost jeho matky. Silné laně rodí více synů, protože zvládnou nároky spojené s růstem plodu a koloucha mohou vydatně kojit. Z jejich syna vyroste jelen, který během říje snadno přemůže soky, ovládne harém laní a zplodí s nimi velký počet potomků. Synové slabých laní se rodí s handicapem, který je v boji o nadvládu nad stádem předem staví do role poražených. Od neduživých synů by se laň vnuků nedočkala. Proto rodí slabé laně více dcer, které potomky na svět určitě přivedou,“ vysvětluje na serveru Osel.cz Jaroslav Petr

Toto vědecké odhalení, na které přišli vědci z madridského Přírodovědného muzea, ale nevysvětluje mechanismus, kterým se v děloze samice to či ono pohlaví upřednostňuje. Je tomu totiž podobně jako u lidí, kdy otcové ejakulují spermie s dvěma možnými typy chromozomů. Samčí pohlavní chromozom Y zajistí po oplodnění vajíčka narození syna, samičí pohlavní chromozom X přinese rodičům dceru. Ale lidský výzkum se zatím v této oblasti nevede. Trochu by to následně zavánělo sociálním inženýrstvím, kdy by se matky toužící po synovi dívaly, jaké že „parohy“, tedy celkový „fitness“, má jeho budoucí otec.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama