Létající nosorožci: tohle není mučení, ale pokus o záchranu

Nosorožec pod vrtulníkem? Ne, to není sen, to je asi jediný způsob, jak úžasné tlustokožce ochránit…
Záchrana nosorožců - Obrázek 1

Jihoafričtí nosorožci dvourozí (neboli černí) na tom sice byli v dějinách i hůř, ale stejně se jim stále moc v přírodě nedaří... Žijí na Eastern Cape, ale stále častěji se stávají cílem pytláků – každoročně jich “dostanou“ víc než tři stovky…

A tak se pro obrovské tlustokožce hledají nová, vhodnější a bezpečnější místa. Ještě před několika lety se z Eastern Cape transportovali především k řece Limpopo, ale od roku 2003 se nosorožci vozí do 34 000 hektarové rezervace Kwa Zulu Natal.

Podívejte se, jak transpart vypadal:

Za posledních 10 let takhle převezli do bezpečnějších míst přes 140 nosorožců do devíti různých oblastí. Díky tomu se jejich populace nejen geneticky vylepšuje, ale především pak nejsou „všechna vejce v jednom košíku“.

Jediným způsobem, jak dostat agresivního a silného nosorožce tak daleko a do co nejméně přístupných oblastí, je letecky – respektive vrtulníkem. Tato metoda je už vypracovaná řadu let a používá se docela často; přesto působí velmi bizarně.

Nosorožec se nejprve musí uspat, pak se zavěsí do speciálního postroje pod vojenský vrtulník a vydají se na let dlouhý až 1500 kilometrů. Dávky uspávacích prostředků jsou nastavené tak, aby se nosorožci probudili teprve po přistání – stejně jsou ale jejich tělesné funkce pečlivě monitorovány po celou dobu letu.

Pomáhá i Dvůr Králové nad Labem

Z webu Zoo Dvůr Králové nad Labem si dovolíme odcitovat: "Těchto tvorů žilo v 60. a 70. letech 20. století v savanách Afriky na jih od Sahary okolo 100 000 kusů. V důsledku nekontrolovaného lovu a zejména pytláctví došlo v roce 1993 k prudkému poklesu počtu na kritických 2300 jedinců. Katastrofální situaci měly vyřešit zvýšené ochranářské aktivity řady států Afriky. V přísně chráněných, obvykle oplocených územích se podařilo stabilizovat malé populace a následně vytvářet nové. Nosorožci mají i své osobní strážce. Doslova jsou chráněni a sledování 24 hodin denně. Počty nosorožvů dvourohých se tak začaly zvětšovat. V roce 2008 žilo v přírodě již 4180 černých nosorožců, většina z nich v Jihoafrické republice, Namibii, Zimbabwe a Keni.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama