Květnatec Archerův – už jste u nás viděli houbu z Nového Zélandu?

Vypadá jako podivuhodný mimozemský tvor, ale je to houba. A šíří se Českem.
Květnatec Archerův - znáte ho?
Květnatec Archerův - znáte ho?
Bernard Spragg

Houbařská sezona žene lidi do lesů a houbaři čas od času narazí na něco zcela podivuhodného. Široce rozevřená, krvavě zbarvená „chapadla“ zaskočí i zkušené houbaře.

Květnatec Archerův (Clathrus archeri) je druh stopkovýtrusné houby z čeledi hadovkovitých (Clathraceae) ze které je asi nejpopulárnější nehezky páchnoucí hadovka smrdutá. Ta je sice ve stadiu vajíčka jedlá, ale podle osobní zkušenosti autora, docela nechutná. Stejné je to i v případě květnatce.

Květnatec archerův - invazní houba z Nového Zélandu
Květnatec archerův - invazní houba z Nového Zélandu
Wikimedia Commons

Plodnice vyrůstající z šedého vajíčka částečně skrytého v půdě svým tvarem připomíná mořskou hvězdici nebo chobotničku. Počet ramen je proměnlivý, pohybuje se mezi čtyřmi až sedmi a v dospělosti mohou být 12 cm dlouhá. Zprvu jsou na konci spojená, takže připomínají spíše rozvíjející se květ. Ramena jsou pokryta hnědými až černými skvrnkami. Navíc květnatec podobně jako hadovka nepříjemně páchne, což má za úkol lákat hmyz.

Kde ji najdeme

Jelikož se jedná o saprofytickou houbu, najdeme ji na trouchnivějícím dřevě. Preferuje vyšší vlhkost na lokalitě a částečné zastínění. V rámci České republiky je možné ji najít hlavně v teplých listnatých a smíšených lesích s mírně kyselou půdou a je u nás čím dál hojnější. Jelikož ve své domovině preferuje spíše teplé lokality, dalo by se předpokládat, že podobná místa bude vyhledávat i ve svých nových domovinách. Proto mykologové očekávali její výskyt v teplých oblastech ve Středomoří. Jenže se ukazuje, že se houba začíná v Evropě aklimatizovat a zvládat i chladnější biotopy.

Balíky vlny, balíky bavlny a spory houby

Proč se nestala více známou? Důvodem je její exotický původ – pochází totiž z Austrálie, Tasmánie a Nového Zélandu, takže historie nálezů v Evropě se píše až od počátku 20. století. Jmenované země  patří mezi důležité exportéry vlny (kdo by neznal proslulou vlnu plemene merino) a právě s ní a s dodávkami bavlny se dostaly spory houby na evropský kontinent. Následně se pomocí lodní dopravy rozšířila do Severní Ameriky, Evropy, jižní Afriky, na Svatou Helenu a Mauritius. Z Francie, kde se houba objevila roku 1914, postupovala dále. Mezi lety 1940–1948 se postupně objevila v Německu, Norsku (což mykology vzhledem ke klimatu a severnímu umístění překvapilo), Velké Británii a Rakousku. První nález z našeho území byl popsán roku 1962. Houba se objevila v Chobotě u Hrbova v jižních Čechách a následně zahájila postup přes Šumavu do Moravskoslezských Beskyd. Občas se najde na poměrně bizarních místech, v roce 2007 ji například mohla obdivovat panda červená v areálu ostravské ZOO, v roce 2010 vyrostla v bezprostřední blízkosti klasických hřibů v Chlupaté vsi v Novohradských horách.

Květnatec Archerův
Květnatec Archerův
de:Benutzer:Oilys

Nejvhodnějšími stanovišti jsou prořídlé polokulturní až ruderální porosty v údolích řek a potoků nebo v okolí rybníků, často přímo prameniště, tj. místa s vyšší hladinou spodní vody. Přestože se květnatec Archerův vyskytuje hojně a na území ČR se šíří relativně rychle, neohrožuje původní mykoflóru. Jedná se o vzhledově velice pěknou a nápadnou houbu, která v naší přírodě obsazuje volnou ekologickou niku. Je vhodným objektem pro fotografování; z hlediska praktických houbařů bez významu,“ píše na svých stránkách Agentura ochrany přírody a krajiny. Takže podtrženo a shrnuto: k jídlu se nehodí, ale jde o houbu extrémně fotogenickou. A pokud neohrožuje naši mykoflóru, tak budiž vítána.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama