Keporkaci jsou jako lidé – chlubí se mláďaty, skládají písně a dělají si legraci. Uvidíte dnes na Prima ZOOM

Zaříkávačka velryb Australanka Vicky Neville začala v roce 2005 organizovat festival na záchranu keporkaků. Ze 40 000 jich zbývalo už jen 200.
Keporkak je vynikající akrobat
Keporkak je vynikající akrobat
istockphoto.com

Keporkaci jsou velmi chytří, chtějí komunikovat s člověkem, dokonce nám ukazují svá novorozená mláďata. Také jsou to mimořádní plavci – každý rok urazí vzdálenost přes půl zeměkoule. Z lovišť v Antarktidě se přesouvají do tropických vod, kde rodí mláďata. Jsou i úžasní baviči. Plácají ploutvemi, vystrkují hlavu z vody a vyskakují nad hladinu, jen proto, že je to baví. Není to tak dávno, co ze 40 tisíc kusů tohoto živočicha zbývalo jen 200. O jejich záchranu se zasloužila zejména Australanka Vicky Neville. Dokument Zaříkávačka velryb uvidíte dnes na Prima ZOOM.

Zaříkávačka velryb - upoutávka

Keporkaci jsou obrovští. Měří čtrnáct i patnáct metrů a váží kolem čtyřiceti tun, tedy asi jako jedenáct slonů. Mají obrovské prsní ploutve, jejichž délka se rovná třetině délky těla a u dospělého jedince váží každá zhruba tunu. Od prsních ploutví je odvozen i vědecký název keporkaka Megaptera novaeangliae, což doslova znamená velkokřídlý Novoangličan.

Zpěv je slyšet na stovky kilometrů

Keporkaci jsou aktivní, energičtí, jsou to mořští akrobati. Mají velkou sílu. Stačí mávnutí ocasem a nádherným skokem vyletí vzhůru k obloze. Dělají to z různých důvodů. Někdy pro legraci, občas aby unikli predátorům. Ano, i keporkaci mají své predátory. Jdou po nich velcí žraloci a kosatky.

Je to nejaktivnější druh velryb. Často je vídáme skákat a prsními ploutvemi narážet na vodní hladinu. To vše je součást jejich komunikace. Narážení ocasem do vody může být příznakem agrese. Jako všechny kosticové velryby mají i keporkaci vždy dva dýchací otvory. Dokážou se nadechnout a vydechnout během dvou sekund.

Keporkaci se dokážou nadechnout a vydechnout během dvou sekund.
Keporkaci se dokážou nadechnout a vydechnout během dvou sekund.
archiv Prima ZOOM

Známý zpěv keporkaka je velmi strukturovaný projev samců. Má to začátek, konec a verše mezi tím. Je to jediný tvor v živočišné říši, který skládá písně. Myslíme si, že zpěv má přilákat samice, může být ale i vytyčováním teritoria a nástrojem dominance vůči ostatním samcům. Velryby slyší píseň na vzdálenost stovek kilometrů. Fascinující na tom je, že nemají hlasivky a zvuky tvoří vypouštěním vzduchu kolem těla.

Zachraňte velrybu

V Herveyově zátoce na severovýchodním pobřeží Austrálie se každoročně keporkaci setkávají k námluvám. Samci se po spáření nezdržují, aby plnili otcovskou roli. Jsou se samicí den nebo dva, pak odplují ze zátoky a rozdělí se. Březí samice cestuje do Antarktidy, kam dorazí asi za 6 týdnů. Následující rok, o jedenáct měsíců později, se vrátí do Herveyovy zátoky porodit mládě. Mláďata se rodí ve zdejších teplých vodách, protože v těch chladných antarktických by nepřežila. Samice s mláďaty pak opět zamíří do k Antarktidě, aby tam lovili krill.

V roce 2005 Japonsko oznámilo, že se jeho velrybářské flotily zaměří na australské keporkaky. Příležitostná surfařka Vicky Neville se rozhodla, že se za keporkaky postaví. Zorganizovala v Herveyově zátoce každoroční happening nazvaný Paddle Out For Whales (Pádlujte za naše velryby), z něhož se stal jakýsi velrybí festival. Letos se koná 12. srpna. Na pádlování přijíždějí stovky lidí. Vyrážejí na vodu na prknech, kajacích, bodyboardech – doslova na čemkoliv.

Dokument Zaříkávačka velryb uvidíte dnes ve 20.00 na Prima ZOOM.

(mih)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama