Kdo může za africký prasečí mor?

Jsou na vině myslivci, příroda nebo jde plánovanou akci proti českému zemědělství?
Vystřílet nebo odchovat - divoké prase na kališti
Vystřílet nebo odchovat - divoké prase na kališti
Foto: Topi Pigula

Myslivci do zbraně

Dovolím si vzpomenout na dvě situace, které se staly s odstupem jednoho dne. Na jedné stál muž v zeleném ozbrojený kulovnicí v místě, kde jsem ho ještě nikdy neviděl (a chodím tudy velmi pravidelně) – šlo o asfaltovou cestu jdoucí mezi poli na dohled od lesa na okraji Ústí nad Labem. Na druhé, o pár kilometrů dál, jsem vyplašil bachyni s několika selaty. Mohla to být náhoda, jakou občas život přichystá, ale mohla tu být i příčinná souvislost. V lovecké sezoně 2015/2016 bylo uloveno rekordních 185 496 prasat a aktuálně se mluví o nutnosti postřílet až půl milionu kusů. Na Zlínsku, kde africký prasečí mor řádí nejvíce, se proškolení myslivci dostanou i ke střelbě dříve zakázanými metodami, jako je lov pomocí noktovizorů, celoroční střelbě, lov bez rozdílu věku a pohlaví (tedy včetně selátek či gravidních bachyní) a dokonce je povolená i střelba z auta, tedy metoda, za kterou by se slušný myslivec ještě nedávno styděl.

Proč jsou divoká prasata najednou centrem celostátního zpravodajství? Pokud jde „jen“ o škody na lesních a zemědělských porostech, tak veřejnost i média myslivecké úlovky příliš nezajímají. Výjimkou jsou situace, kdy veřejnosti zakáže vstup do jinak volně přístupných lesních porostů, střelba do vlastních řad a turistů se dotkne, jakmile jsou ohrožováni kulkami z mysliveckých zbraní (osobní zkušenost autora těchto řádků). Zvýšené riziko postřelení nese i přicházející houbařská sezóna. Ale ta je tu každý rok. Jenže teď se ke slovu dostává africký mor prasat, který lovu na divočáky dodává celospolečenský charakter.

Divočák
Divočák
Valentin Panzirsch -

Slovo „mor“ může vyvolávat strach, byť na člověka tato nemoc přenosná není. Díky skutečně masivnímu rozšíření prasete divokého (Sus scrofa) v Česku, získala Státní veterinární správa (SVS) dvacet miliónů coby odměnu pro myslivce, kteří na Moravě likvidují divočáky. Patnáct miliónů je určeno pro lovce v nárazníkových oblastech s intenzivním odlovem, dalších pět miliónů pak pro myslivce v části okresu Zlín, kde byl prokázán výskyt prasečího moru. Podle mluvčího správy SVS Petra Majera je zástřelné, tedy odměna za skolený kus 1 000 Kč. Aktualizované informace SVS udávají, že nalezených uhynulých divokých prasat ve Zlínském kraji k 2.8.2017 dosáhl 125 kusů, přičemž morem bylo nakažených 75 z nich. Myslivci mají pohotovost, proškoleno bylo více než 550 lovců černé zvěře v zamořené oblasti. Není bez zajímavosti vzít si k ruce vojenskou terminologii – rota se skládá ze 100 – 200 vojáků, takže bylo proškoleno několik rot ozbrojených mužů.

Proč není africký mor v Africe?

Název „africký“ mor sice evokuje černý kontinent, ale v současné době se už vyskytuje v obrovské části světa. Jméno zachycuje jen jeho subsaharský původ a slovo „mor“ zase ukazuje na virový původ a extrémní schopnost šíření. Napadá totiž všechny druhy prasat. Africké prasata bradavičnatá, od nichž je uváděn původ onemocnění, přes evropské divočáky, až po jihoafrické pekari. Center for Food Security and Public Health z Iowa State University ohledně rozšíření nemoci píše: „Africký mor prasat je ve většině zemí subsaharské Afriky včetně Madagaskaru. Ohniska byla hlášena pravidelně i mimo Afriku. Virus byl nakonec ve většině případů eliminován, ale vymýtit se jej nepodařilo například ve středomořské Sardinii. V roce 2007 byl zjištěn v kavkazské oblasti Eurasie, přes Gruzínskou republiku se rozšířil do chovu domácích prasat a do populací divokých kanců v řadě zemí tohoto regionu. Od 2015 byly hlášeny infekce na západě Litvy, Lotyšska a Polska. Viry, které zřejmě vyplynuly z tohoto ohniska, se také objevily v populacích divokých prasat na Blízském východě (Írán).“

 

Prase při bahenní koupeli
Prase při bahenní koupeli
Makro Freak

 

Koho ohrožuje africký prasečí mor

V případě afrického prasečího moru (AMP) jde o nákazu povinně hlášenou a v případě výskytu na území EU se vyhlašují mimořádná veterinární opatření, což znamená, že informace jsou snadněji dohledatelné. První případ výskytu AMP na území ČR byl zaznamenán v červnu 2017, a to u dvou prasat divokých na Zlínsku. Dne 3. července 2017 bylo nalezeno ve stejné oblasti 17 nově uhynulých kusů, přičemž u 4 z nich byl diagnostikován virus AMP. Tzv. zamořená oblast se tak k danému datu rozšířila na celý zlínský okres. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek sice varoval před dovozem tepelně nezpracovaného masa ze zahraničí, ale zároveň upozornil, že bát se konzumace vepřového je zbytečné. „Důležitou informací pro všechny spotřebitele je fakt, že není žádný důvod k panice nebo k jakýmkoli obavám z konzumace vepřového masa, a dokonce ani toho z divokých prasat.“ Samotné onemocnění tedy neohrožuje spotřebitele, ale jedná se o jisté riziko pro český zemědělský průmysl, neboť jakmile se najde nakažený jedinec v chovu vepřů, je nutno vybít celé stádo. Podobně, jako to bylo v případě likvidace drůbeže nakažené ptačí chřipkou. Vědci se v případě ptačí chřipky báli mutace chřipkového viru právě skrze „prasečí“ tělo. Otázka v mezititulku v sobě obsahuje i odpověď. Africký prasečí mor ohrožuje prasata, což znamená, že nakažené kusy umírají. Úmrtnost je v podstatě 100%. Pokud by se situace neřešila, hrozí na jednu stranu úbytek divočáků, což je vlastně dobrá zpráva, ale zároveň se extrémně zvyšuje riziko napadení domácích chovů. V médiích dokonce zazněly spekulace, že jde o „cílené“ vysazení viru s cílem likvidace českého zemědělského trhu.

Text: Topi Pigula

 

Jak vypadá lov na divočáky vám nabízíme na videosestřihu

Lov divočáků
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama