Epidemie antraxu v Namibii zabila přes 100 hrochů

Antrax útočí a hroši umírají.
Hroch obojživelný - aktuální oběť africkéo antraxu
Hroch obojživelný - aktuální oběť africkéo antraxu
http://pixabay.com

Národní park Bwabwata v Namibii čelí vážné krizi. Na počátku října si jeho správci všimli první zvířecí oběti mezi zdejšími vzácnými hrochy. Během následujícího týdne bylo už pošlých hrochů celkem 109. Příčina úmrtí stále není potvrzená, zdá se však, že v parku řádí sněť slezinná neboli antrax.

Nejezte hrochy

Ačkoliv se tato choroba šíří pomalu, její letalita je vysoká. Jedinou efektivnější ochranou jsou antibiotika. Od počátku epidemie v Namibii se přitom nezměnilo nic krom vyššího počtu obětí. Do počátku listopadu pošly další tři desítky hrochů a osmero buvolů. Do parku byly povoláni specializovaní veterináři, místní byli rovněž varováni, aby nekonzumovali hroší maso, považované za zdejší specialitu. 

Hroch - pro mnohé slušná zásobárna masa
Hroch - pro mnohé slušná zásobárna masa
Nevit Dilmen CC BY-SA 3.0

U lidí tedy epidemie prozatím nemá žádné oběti a nezdá se, že by přeskočení na náš druh příliš pravděpodobné. Úřady se však obávají, že krom lidí by uhynulé hrochy mohli konzumovat i aligátoři – šíření choroby by tak mohlo pokračovat, a to by zvyšovalo šanci na náhodnou infekci mezi ochránci parku bojujícími s epidemií. Pozitivní je však alespoň skutečnost, že Namibie má se zvládáním podobné epidemie už jisté zkušenosti.

Krátce po počátku tisíciletí totiž antrax postihl národní parky v Ugandě a Zambii. Také tehdy umírali zejména hroši - zdá se, že šance na vznik epidemie se zvyšuje tím více, čím více hlesá hladina řek. Tehdejší epidemie si rovněž vyžádala několik lidských obětí – primárně však kvůli tomu, že se místní obyvatelé v obavách z infekce zdráhali pít vodu.

Světový problém

Spory antraxu přežívají v půdě nebo stojaté vodě po dlouhou dobu, Afrika tak rozhodně není jediným územím, kde v posledních letech na šíření antraxu došlo. Zřejmě nejslavnější je série dopisových útoků ze srpna 2001, kdy byly dopisy obsahující spory antraxu v USA zaslány médiím a několika senátorům. Zemřelo tehdy 5 lidí, 17 dalších infikovaných nemoc překonalo.

Došlo však také na "kurióznější" epidemie - v letech 2009 a 2010 například Skotsko zasáhla vlna infekcí antraxem, při níž bylo infikováno 119 lidí. Situace si vyžádala 14 obětí. Důvody? Zásilka heroinu infikovaná sporami antraxu. Šlo o nejhorší podobnou situaci ve Spojené království za půlstoletí.

Bakterie Bacillus anthracis
Bakterie Bacillus anthracis
Centers for Disease Control and Prevention's Public Health Image Library

Tak to končí, když se neočkuje

Proti antraxu je sice možné očkovat, právě relativní vymýcení nemoci dílem vakcinace v posledním půlstoletí však paradoxně vede právě rozmělnění bezpečnostních předpisů. Potvrdilo se to v létě loňského roku, kdy se antrax pro změnu šířil Sibiří. Tentokrát zemřelo na 1500 sobů a jeden člověk. Nemoc se rozšířila z mršiny zvířete uhynulého na antrax v roce 1968 - tělo bylo pohřbeno do mělkého hrobu a výjimečně teplé léto způsobilo nové šíření původní spor. Ironií osudu nedávno ruské orgány očkování zvěře zastavily.

Je tak možné, že klimatické změny budou mít za následek další podobné situace – prospívají totiž jak suchu a vzniku stojatých vod, tak i tání permafrostu. Na druhou stranu, pro boj se samotným antraxem máme již osvědčenou munici – očkování. Stačí si tak jen připomenout, čím jsme válku s antraxem vyhráli v minulosti.

Text: Ladislav Loukota

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama