Cenzurovaní tučňáci: vědci 100 let odmítali psát o jejich sexuálních zvycích

Tučňáci se věnují těm nejhorším zvrhlostem: nekrofilii, pedofilii i homosexualitě. Když to poprvé vědci zjistili, odmítli o tom psát.
FOTO: Thinkstock
FOTO: Thinkstock

Tučňáci byli pro západní vědce vlastně až do 20. století úplnou záhadou. Protože Antarktida nebyla dostupná, mohli je potkat jen na několika jiných místech, ale vždy špatně dostupných. Proto o nich biologové nevěděli skoro nic. Prvním, kdo je systematicky studoval, byli členové Scottovy polární expedice. Ale to, co zjistili, je vůbec nepotěšilo.

Scottova výprava měla několik cílů; jedním z nich bylo dobytí Jižního pólu, neméně důležité však bylo i studium života na nejjižnějším kontinentu. Pro tento účel se roku 1912 oddělila část expedice, která měla zkoumat tučňáky kroužkové sídlící u antarktického mysu Adare. Šéfem výzkumu a hlavním biologem byl zkušený zoolog George Murray Levick.

Tučňáky zkoumal několik měsíců, přesto se z jeho výzkumu v oficiální zprávě expedice neobjevila ani řádka. Sto let se nevědělo proč – až v červnu roku 2012 to prozradila BBC. Anglické Muzeum přírodních věd totiž odtajnilo deník i vědecké poznámky doktora Levicka. A v nich i příčinu, proč o tučňácích odmítl psát: jejich chování mu přišlo natolik zvrhlé, že to na jeho puritánské vychování bylo příliš…

Největší kolonie tučňáků - Obrázek 6
Největší kolonie tučňáků - Obrázek 6
archiv/Profimedia.cz

Hned v prvních dnech výzkumu se Levick setkal s mnoha jevy, které ho jako dobrého křesťana vyděsily. Sexuální chování tučňáků je totiž opravdu dost zvláštní – na počátku 20. století ještě vědci chápali zvířata značně antropomorfně, tedy chápali je jako malé lidi. A z tohoto pohledu byly pářící zvyklosti tučňáků kroužkových zcela nepřijatelné.

Vědecká práce, které nikdo nerozuměl

Když se Levick vrátil domů do rodné Anglie, pokusil se zážitky zpracovat do vědecké studie. Ale nebyl schopen ji dokončit, natožpak vydat. Zapracovala jak autocenzura autora, který o některých věcech nebyl schopen psát, tak akademické prostředí, které mu to v podstatě zakázalo. Nešťastný Levick byl totiž hned druhý den pozorování svědkem toho, jak několik samců souloží s mrtvými samicemi.

Kromě toho vědec pozoroval tučňáky při skupinovém sexu, homosexualitě, felaci, znásilňování mláďat a dalších praktikách, které nejen tehdejší doba považovala za nepřijatelné. Aby byl schopen o nich vůbec psát, vedl si deník raději ve staré řečtině…

O 100 let později

Tyto záznamy objevil až vloni britský biolog, který procházel zapomenuté archivy. Z jeho pohledu jde o velmi typickou ukázku toho, jak puritánská morálka dokázala ovlivnit vědecké vnímání světa. Tučňáci samozřejmě nic z výše popsaných činností nechápou jako něco špatného.

Podle nejnovějších poznatků totiž tučňáci nejsou schopní rozlišit, jestli se páří se samcem nebo samicí, dokonce ani nepoznají a neřeší, že se páří s mrtvým partnerem. Co se týká páření, tak v mrazivých arktických vánicích se tučňáci řídí jen jediným: jestli ten druhý zaujímá tu správnou pářící pozici…

Text: RD

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama