VIDEO: Na Jupiterově měsíci Europa je víc vody, než na Zemi. Je tam i život? Dívejte se dnes na Primu ZOOM

Nejnovější výsledky pátrání po životě mimo naši Zemi sledujte v dokumentu Zázraky sluneční soustavy dnes ve 22.10 na Primě ZOOM.
Pohled na Jupiter z povrchu Europy
Pohled na Jupiter z povrchu Europy
NASA

Ledový měsíc Jupitera Europa má zhruba stejnou velikost jako náš Měsíc. Místo aby byl pokrytý krátery jako většina měsíců, je Europa nejhladším tělesem sluneční soustavy. Její povrch tvoří neporušená ledová krusta, i když posetá záhadnými červenými skvrnami. Teplota Europy na povrchu dosahuje mrazivých minus sto šedesát stupňů Celsia, přesto je tento Jupiterův měsíc žhavým kandidátem pro existenci mimozemského života. Nejnovější výsledky pátrání po životě mimo naši Zemi sledujte v dokumentu Zázraky sluneční soustavy dnes ve 22.10 na Primě ZOOM.

Zázraky sluneční soustavy (1) - upoutávka
Zázraky sluneční soustavy (1) - upoutávka

 

Europa obíhá Jupiter po takzvané výstředné dráze, takže se určitou dobu ocitá blíž Jupiteru a určitou dobu dál. Někdy se přibližuje a jindy zase vzdaluje. To znamená, že se Jupiterovo gravitační působení na Europu neustále mění, takže se měsíc napíná a stlačuje. Díky tomu se Europa uvnitř ohřívá, což zvyšuje překvapivou možnost, že by se pod jejím ledem mohla nacházet voda v tekutém stavu – a to znamená, že by Europa mohla být prostředím vhodným pro život.

Klíč k pochopení Europy leží na Islandu

Skutečně se ukazuje, že ledový krunýř Europy může skrývat tajemství. Pod ním se totiž podle vědců nachází oceán slané vody v tekutém skupenství. Může jít až o 100 kilometrů silnou vrstvu, po níž vnější ledová krusta Europy klouže jako po jakési vazelíně. Pokud se tento odhad potvrdí, bylo by na Europě víc vody než na Zemi.

Nejde však jen o objev tekuté vody. Máme další důvod domnívat se, že Europa může být nejpravděpodobnějším kandidátem pro život z celé sluneční soustavy. Klíč tomuto tvrzení se nachází na islandském ledovci Vatnajökull, který je největší v Evropě. Horká voda z vulkánu hluboko pod ledovcem vyhloubila velkolepou ledovou jeskyni. Její tunely do nitra ledovce obnažují led, který je zmrzlý a nedotčený už tisíce let.

Během posledních dvaceti nebo třiceti let se naše vědomosti a chápání možnosti života v ledu pronikavě změnily. Posunuli jsme se od přesvědčení, že led je naprosto sterilní, a že v něm nemůže nic přežít, k poznání, že ve skutečnosti obsahuje ohromné množství živých organismů a ty v něm nejsou pouze uvězněny. Většina z nich je tu doma.

Bakterie s nemrznoucí kapalinou v těle

Myšlenka, že by tento pradávný led tvrdý jako žula mohl být životním prostředím nějakých organismů, je naprosto překvapivá. Nicméně Richard Hoover z Marshallova střediska vesmírných letů NASA právě zde objevil ve vzorcích ledu bakterie, které vyvinuly jedinečné způsoby, jak přežít ve světě zmrzlého ledu. Například si vyrábějí nemrznoucí kapalinu.

Měsíček Europa

Gejzíry na měsíci Europa! Znamená to život?

 

Podle Hoovera tyto organismy žijí v ledu, rozmnožují se tu, dýchají a přitom okolo sebe rozpouštějí led z obřího ledovce. Z jejich pohledu se jedná o gigantický oceán, protože když při pohybu dokážou rozpouštět led před sebou a ten za nimi zase zamrzá, nejde vlastně o ledovec. Je to masiv tekuté vody. „Takové bakterie se klidně mohou vyskytovat v ledové krustě Europy i těsně pod povrchem, a co je pro mě nejnadějnější, je, že povrch Europy má celou paletu barev, které jsou typické pro mikrobiální život, takže existuje skutečně vysoká pravděpodobnost, že led Europy může obsahovat životaschopné mikroorganismy,“ domnívá se Hoover.               

Jde o kontroverzní teorii, ale myšlenka, že by záhadné červené skvrny na povrchu Europy mohly být viditelnými známkami mimozemského života, je velice svůdná. Objev skrytého oceánu spolu se schopností organismů žít v ledu a podivnými červenými skvrnami pokrývajícími povrch Europy z ní činí skutečný div sluneční soustavy.

Nejnovější výsledky pátrání po životě mimo naši Zemi sledujte v dokumentu Zázraky sluneční soustavy dnes ve 22.10 na Primě ZOOM.

(mih)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama