VIDEO: Lenin jel v roce 1917 dělat revoluci z Curychu zapečetěným německým vlakem

Sežeňte nám pasy němých Švédů, žádal budoucí revolucionář. Neuměl švédsky a bál se prozrazení. Jeho cestu z Curychu do Petrohradu můžete sledovat v dokumentu Vlaky ve válce na Prima ZOOM.
Lenin řeční v Moskvě
Lenin řeční v Moskvě
Wikimedia Commons
Reklama

Vladimir Iljič Lenin byl vůdcem malé extremistické revoluční strany, bolševiků. V roce 1917 zbídačený a trávící už desátý rok ve švýcarském exilu čekal Lenin v Curychu na možnost vrátit se do Ruska. Už začátkem roku 1917, kdy revoluce v Rusku svrhla cara a nastolila Prozatímní vládu, považovala většina revolucionářů jeho názory za příliš extremistické. I přes to ale měli dojem, že by mu měl být umožněn návrat. Leninovu cestu ze švýcarského exilu, která předznamenala vítězství bolševiků, sledujte v dokumentu Vlaky ve válce na Prima ZOOM.

Vlaky ve válce 3 - Lenin jede domů

 

Prozatímní vláda souhlasila, že se Lenin a jeho společníci včetně Karla Bernardoviče Radka a Grigorije Jevsejeviče Zinovjeva, budou moci vrátit domů. Ale byl v tom háček – museli získat povolení k přechodu německým územím, protože obě země byly ve válce.

„Lenin byl vždycky skeptik. Nevěřil, že bychom dokázali získat francouzské nebo německé povolení. Chtěl projet Německem nelegálně,“ zapsal si v roce 1924 Karl Radek. „Pokusil se pro sebe a Zinovjeva získat švédské pasy. Vysvětlili jsme mu, že ani on, ani Zinovjev nemluví švédsky. Ze zoufalství nás žádal, abychom mu sehnali pasy němých mužů. Nám se ale zdálo nepravděpodobné, že bychom dokázali získat pasy němých Švédů, navíc podobných Leninovi a Zinovjevovi,“ vzpomíná Radek.

Německý plán

Lenin ale netušil, že se mezitím v Berlíně rodil plán. V letech 1915 a 1916 probíhaly kruté boje na obou německých frontách. Německé velení si myslelo, že by jeho válečnému úsilí velmi pomohlo, pokud by dokázalo dostat do Ruska revolucionáře nebo alespoň povzbudit nespokojenost Rusů.

Vyhlídka na revoluci v Rusku byla pro německé vedení dostatečnou motivací. Naplánovali tedy cestu přes půl Evropy, po které se Lenin dostane bezpečně domů. Tento cenný politický náklad měl vyrazit z Curychu, projet Německem, přepravit se přes moře a dál přes Švédsko až do Finska. Cílovou stanicí byl Petrohrad. Lenin tak měl na zdokonalení svého revolučního plánu osm dní.

Lenin se stal na stará kolena figurkou, v době revoluce byl silnou osobností. FOTO: Thinkstock
Lenin se stal na stará kolena figurkou, v době revoluce byl silnou osobností. FOTO: Thinkstock

 

Němci tím velmi riskovali. Věděli, že Lenin bude usilovat o světovou revoluci, ale byli připraveni podstoupit riziko, že by se revoluce, která měla začít v Rusku, mohla rozšířit až do Německa. Přesně to totiž Lenin chtěl.

Zapečetěné vagóny

Vlak vyrazil z Curychu 9. dubna 1917. Ve vagonu s nimi jeli i dva němečtí strážníci jako doprovod. Lenin se obával, že by on i ostatní bolševici mohli být vnímáni jako kolaboranti, proto cestovali zapečetěným vlakem. To znamenalo, že němečtí strážníci nemohli vstoupit do ruských vagónů. Pro zdůraznění tohoto faktu byla na podlaze dokonce křídou nakreslena čára.

Tam kde byli Němci, bylo německé území. Ale zbytek vagónu byl mezinárodní. A tak mohli kdykoliv tvrdit, že nikdy neprojeli německým územím. Cestující si také sami zaplatili lístky, aby nemohli být označeni za německé špiony.

Na cestu Karl Radek vzpomínal takto: „Když jsme zastavili ve Frankfurtu, pár Němců se doslechlo, že ve vlaku cestuje několik ruských revolucionářů. Podařilo se jim dostat přes kordon agentů na nástupiště a posléze vnikli i do našeho vagónu. Každý s sebou měl dvě lahve piva. To pivo bylo hrozné. Bylo nám jasné, že roky německé prosperity jsou u konce.

Obyvatelé Petrohradu nedočkavě očekávali Leninův příjezd a petrohradský sovět připravil propracované uvítání. Vlak konečně dorazil 16. dubna 1917 deset minut po jedenácté večer. Lenin a jeho společníci byli davy, které je očekávaly, zaskočeni. Lenin na lidi stojící na nástupišti zavolal: „Ať žije světová socialistická revoluce!“

Čekat na ni museli jen krátce. Velká říjnová revoluce 7. listopadu 1917 svrhla prozatímní vládu. Pouhých osm měsíců od odjezdu ze Švýcarska se Lenin stal vůdcem sto šedesáti milionů lidí.

Dokument Vlaky ve válce sledujte na Prima ZOOM.

(mih)

Reklama
Reklama