VIDEO: Putinova armáda – k obraně nebo útoku?

Armáda Ruska se po brutálním propadu, jež nastal po rozpadu SSSR, rapidním způsobem modernizuje. Není možné popsat v jednom článku, co všechno, co všechno ruská armáda pod „Putinovým velením“ získala. Podívejme se blíže jen na několik nejzajímavějších příkladů.
Tank T90 na vojenské přehlídce v Moskvě
Tank T90 na vojenské přehlídce v Moskvě
Vitaly V. Kuzmin

Podle serveru South Front je v ruské armádě aktivních 700 000 můžů, pokud se započtou i další ozbrojené sožky, číslo přesáhne milion. Přesnější čísla udává Global Firepower - 766  055 vojáků v aktivní službě a 2 485 000 záložníků. 

Kalašnikov

Kalašnikov je ikonou, která si doslova vybojovala celosvětovou slávu a dostala se i na státní vlajku Mosambiku. To ale neznamená, že by vývoj této zbraně ustrnul. Naopak to v posledních letech vypadá, že Rusko, respektive koncern Kalašnikov, zesílil a zrychlil vývoj a nabídl hned několik vysoce modernizovaných variant. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že se od základního "kalašnikovského" konceptu odlišuje natolik, že by si zasloužil vlastní pojmenování, což by ale z hlediska PR bylo velmi netaktické. Jedním ze základních modelů z něhož vychází další varianty, je AK-400, nabízející střelbu jednotlivými náboji, dávkou tří nábojů a plnou dávku. Trovýstřelová dávka je velmi oblíbená u vojáků speciálních jednotek, které jsou vycvičené k tomu, aby bezhlavě neplýtvali střelivem. Zbraň je vysoce adaptabilní, což znamená, že ji lze vybavit různými typy svítidel a miřidel, včetně laserových. Vůbec nebylo jasné, že právě koncern Kalašnikovbude pokračovat ve vyzbrojování "pěšáků" ruské armády. Ve hře totiž byla konkurenční zbraň z koncernu Dektarjev, který přišel s modelem AEK-971. Kalašnikov AK-400 nakonec posloužil jako výchozí model, z něhož vzešly modifikace AK-12 na střelivo 5.45x39mm a AK-15 používající náboje  7.62x39mm. Jak vypadá prototyp AK-400 se můžete podívat na videu.

Nejnovější nástupce legendárního kalašnikova AK-400

Tanková vojska

O T-14 Armata jsme už psali. Autor odkazovaného článku mimo jiné píše: "T-14 má zcela nový typ pancíře označovaného jako 44S-SV-Š. Jde o sendvičový pancíř skládající se z vrstev ocele, blíže neurčených slitin a keramiky od tradičního ruského výrobce NII Stali. Tank je ovšem vybaven i integrovanými bloky reaktivního pancéřování. Odolnost tanku je však zahalena tajemstvím, ostatně tento parametr u svých výtvorů nezveřejňují ani západní výrobci. T-14 je však navíc vybaven i systém aktivní ochrany pojmenovaným Afghanit. Na rozdíl od amerického tanku Abrams nebo původního sovětského T-80, které mají plynovou turbínu, dostal T-14 klasický turbodieselový motor, který má sice nižší akceleraci, ale vyznačuje se nižší spotřebou a levnější údržbou." Počty pojízdných tanků v ruské armádě se značně liší, odhahy se různí včetně množsví (ve stovkách) tanků, které jsou nepojízdné v opravách. Podle Global Firepower má Rusko 20 216 tanků různých modelů včetně dvacíty Armat. Ruská tanková armáda je nejmocnější na světě, druhá v pořadí, Čína, má "pouhých" 6 457 tanků. Jen pro zajímavost - Česko v tomto žebříčku zaujímá 71. místo se 123 tanky.

Rakety

Pokud se podíváme na počty raketových střel, tak v případě pohyblivých raketometů (vzpomeňme na proslulé Kaťuše z 2. světové války), Rusko disponuje 3 793 systémy. V případě raket nejde pouze o ně, ale i o mezikontinentální balistické rakety, jako je RS-28 Sarmat. "Raketa RS-28 Sarmat by měla do roku 2021 nahradit rakety R-36, kterým NATO říká SS-18 Satan. Měla by tedy tvořit až 100 procent ruského jaderného arzenálu v pozemních silech. Rusko zatím údajně letos v létě vyzkoušelo motory prvního stupně této rakety PDU-99, které má každý první stupeň celkem čtyři a na jaře prý i nadzvukovou jadernou hlavici pro RS-28 Sarmat. Podobné informace je ale dobré brát s rezervou. Není možné je ověřit z důvěryhodných zdrojů. Rusko bylo již mnohokrát přistiženo při zamlžování a přehánění svých technologických úspěchů a vojenských kapacit," píše Stanislav Mihulka na populárně naučeném serveru Osel. Tato raketa by měla vystoupat, tedy ostře ohrozit USA, do vesmíru v roce 2018. Každá z nich je schopná nést 10-15 jaderných hlavic. Počet hlavic závisí na jejich váze. 

Ruská balistická raketa SS 18
Ruská balistická raketa SS 18
Wikipedia commons

Pohled na Satanův start je fascinující a my ho nabízíme ve videu.

Společnost je v pohledu na Rusko silně polarizovaná. V případě zbraňových systémů stále ještě přetrvává pohled očima studené války, kdy byl Východ a Západ jasně oddělený. Samozřejmě nejde jen o pouhopouá čísla, ale i o kvalitu výcviku a zbraní, i motivaci vojáků. Sountfront přece jen nějaké srovnání poskytuje: "Úřední údaje za rok 2016 ukazují, že ruské ozbrojené síly měly 770 000 vojáků. Pokud přidáme k těmto číslům národní gardy a tajné ozbrojené síly, dostaneme se na 1 000 000 vojáků podporovaných Ruskem. Všech 26 evropských zemí sdružených v NATO udržuje armádu ve výši 2 000 000 osob. USA a Kanada společně mají téměř 1 400 000 vojáků. S tím pravidelné ozbrojené síly NATO překročily ruskou armádu čtyřikrát. NATO překonává Rusko ve zbrojení: samotné americké ozbrojené síly mají k dispozici 13 000 letadel, kolem 8 800 tanků a 41 000 obrněných jednotek. K tomu je nutno připočíst 75 ponorek, 19 letadlových lodí a více než 300 jiných druhů válečných lodí."

Ponorky

Stranou nesmí zůstat ani ponorkové námořnictvo - chlouba a pýcha ruské armády. Sice má na svém kontě velký šrám v podobě potopení ponorky Kursk s následně poněkud váhavou záchrannou akcí, ale služba na ponorkách je stále považována za prestižní. To platí zejména pro ponorku K-560 Severodvinsk, jež je první ponorkou nové třídy ruských útočných jaderných ponorek Projekt 855 Jaseň (v kódu NATO třída Severodvinsk). I západní odborníci se o ní vyjadrují s respektem. Ponorkové loďstvo má totiž vyvážit nadvládu amerických letadlových lodí dominujících nad hladinou. Trup, který je postaven z nízkomagnetické oceli, je dlouhý 111 metrů. Své protivníky může K-560 Severodvinsk ohrozit dvěma 533mm a šesti 650mm torpédomety, sloužícími k vypouštění torpéd a námořních min, včetně 533mm raketových torpéd VA-111 Škval, jemuž se ne nadarmo přezdívá "zabiják letadlových lodí". K další výzbroji patří 533mm torpéda SAET-60M či 650mm protiponorkové střely RPK-7 Veter (v kódu NATO SS-N-16 Stallion). Ponorka disponuje osmi čtyřnásobnými vertikálními vypouštěcími sily pro střely s plochou dráhou letu P-900 Alfa (v kódu NATO SS-N-27) s dosahem až 800 km, protilodní střely P-800 Oniks s dosahem až 300 km, nebo protizemní střely S-10 Granat (v kódu NATO: SS-N-21 Sampson). Střely mohou nést jadernou hlavici. Co se rychlosti týče, tak jediný lodní šroub je poháněný reaktorem o výkonu cca 200 MW napojeným na dvě turbíny. Výsledkem je rychlost až 20 uzlů na hladině a 35 uzlů pod hladinou. Tuto ponorku rozhodně není radno podceňovat, byť její stavba, od založení kýlu po spuštění na vodu, trvala 21 let.

Ruská jaderná ponorka      K-560 Severodvinsk
Ruská jaderná ponorka K-560 Severodvinsk
Минобороны России/Олег Кулешов

Rusko je aktuálně pod relativně silným tlakem mezinárodních sankcí, což se odráží na nespokojenosti obyvatelstva. Problémem jsou například rychle rostoucí ceny základních životních potřeb. V takové situaci je potřeba mít silnou armádu a represivní složky, což prezident Putin jako bývalý agent KGB samozřejmě velmi dobře ví. Na druhou stranu je nutné ukázat světu, že jeho země je silná, připravená se se bránit všemožnými prostředky. I to je totiž součástí pečlivě budovaného mediální obrazu doma i ve světě.

Text: Topi Pigula

 

Svět podle Putina

Názory ruského prezidenta můžete exkluzivně poznat v čtyřdílném dokumentu Olivera Stonea Svět podle Putina. Jeho první část již týden po světové premiéře vysílá 19. června ve 20.00 Prima ZOOM.

Svět podle Putina (1) - upoutávka
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama