VIDEO: Velká čínská zeď měří 21 000 km a bránilo ji 750 000 vojáků. Strhující dokument na Primě PLAY

Tajemství největší stavby světa poznejte v dokumentu Skrytý příběh Velké čínské zdi si můžete pustit na Primě PLAY.
Velká čínská zeď

Velká čínská zeď není jen jedna, ve skutečnosti jde nejméně o 16 různých zdí, které bránilo přes 750 000 mužů. Spojené čínské zdi jsou tak dlouhé, že by propojily oba póly naší planety. Jejich celková délka je celkem 21 000 kilometrů – to je třikrát více, než se dosud předpokládalo. Díky unikátní maltě s příměsí lepivé rýže toto impozantní opevnění stojí dodnes. Jeho vojenskou sílu poznáte v dokumentu Skrytý příběh Velké čínské zdi na Primě PLAY.

Velká čínská zeď je tak rozsáhlá, že nikdo nikdy nedokázal změřit její skutečnou délku. To se rozhodli změnit čínští odborníci a v roce 2006 zahájila čínská vláda nejkomplexnější průzkum Velké čínské zdi.

Skrytý příběh Velké čínské zdi - kolik je vlastně zdí
Skrytý příběh Velké čínské zdi - kolik je vlastně zdí

 

Dokument Skrytý příběh Velké čínské zdi sledujte na Primě PLAY.

Drony nesoucí speciální zařízení určené k leteckému mapování a vytváření 3D modelů zmapovaly každý detail zdi. S pomocí pěti kamer dokázal dron vypočítat přesnou výšku, délku a objem zdi, věží a také tvar reliéfu okolního terénu. Za 40 minut dokázal dron prozkoumat asi 4 kilometry zdi. Do hry vstoupilo letecké snímkování, satelitní sledování a laserové skenování. Mobilní týmy geografů a archeologů vyrazily tisíce kilometrů hluboko do západních pouští. Začala operace, která neměla ve světě obdoby.

V roce 2010 objevili archeologové v okrese Ťin-tcha dosud neznámé části zdi staré přes 2000 let. Přežily, i když jsou postavené z cihel z bláta vysušených na slunci. Celkem se při průzkumu podařilo objevit 44 000 dalších obranných staveb, které jsou součástí rozsáhlého obranného systému tvořeného 16 zdmi o celkové délce 21 000 kilometrů.

Nejstarší zeď

Vše začalo před 2200 lety, kdy se severně od Číny objevili Siungnuové. Tito nájezdníci byli vyhlášení lukostřelci brutálně pustošící oblast Vnitřního i Vnějšího Mongolska. Přestože neměli početní převahu, dokonalé ovládání koně a luku ze dřeva a slonoviny v jejich podání přineslo revoluci ve válečnictví. Čína se rozhodla reagovat vybudováním komplexní liniové pevnosti, Velké čínské zdi.

Každá zeď je jen tak dobrá, jak dobří jsou muži, kteří ji brání. Čingischán

Jak ale postavit zeď uprostřed pouště? Hlavním stavebním materiálem byla hlína proložená rákosem. Udusaná zemina navršená do výšky 6 metrů změnila krajinu. Obrana se zaměřila na blokování strategicky slabých bodů – zranitelných průsmyků a údolí. Jde o části opevnění, které procházely starou Čínou a táhly se v délce 10 tisíc kilometrů. Každý čínský císař věděl, že délka jeho vlády je přímo úměrná účinnosti tohoto systému.

Když spatříte 1000 Siungnuů, zapalte hranici

První zeď byla nejen bariérou, ale především obrannou a komunikační sítí komplexně navrženou, aby odolávala útokům. Jedním z mnoha obranných systémů byl les ježatých dřevěných bodců rozmístěných před zdí.

Číňané vybudovali i složitý systém signalizace opírající se o signální věže stavěné v řadách kolmých na zeď a zasahujících až 400 kilometrů hluboko do teritoria Siungnuů. Tyto věže vysílaly pomocí praporků signály na nejbližší věž a postupně až k posádkám pevností rozmístěných za zdí. „Když spatříte 200 Siungnuů, vytáhněte tři praporky,“ píše se v 2000 let starých pokynech zaznamenaných na dřevěných destičkách. Všechny věže měly připravené k zapálení velké hranice. „Když spatříte 1000 Siungnuů, zapalte hranici,“ zněl rozkaz.

Malá kopie Velké zdi

Postavili kopii Velké čínské zdi! A neuhodnete, kde…

 

Zeď Mingů s rýžovou maltou

Začátkem 13. století se útočníci objevili znovu. Bylo jich mnohem víc a byli sjednoceni pod velkým válečníkem Čingischánem. Ten sílu zdi nepodceňoval. „Každá zeď je jen tak dobrá, jak dobří jsou muži, kteří ji brání,“ zní jeden z jeho postřehů. Mongolové zaútočili v roce 1209 na několika frontách. Obešli Velkou čínskou zeď a prorazili ji. Do roku 1279 dobyli celou Čínu a na více než 100 let nastolili vlastní dynastii Jüan (1279–1368). Jejich panování ukončila dynastie Ming.

Císaři dynastie Ming se rozhodli, že Čínu už nikdy nikdo nepodrobí a přísahali, že zemi promění v nedobytnou pevnost. Požadovali novou zeď postavenou ne z bláta, ale z cihel. V 16. století začali Mingové stavět velkou čínskou zeď tak, jak ji známe dnes – tedy z cihel. Stavba trvala asi 100 let a měla celkovou délku 8800 kilometrů. Vědecký výzkum prokázal, že tajemství úspěchu této zdi není v cihlách, ale v maltě. Podle čínských legend se do ní přidávaly rozemleté lidské kosti. Ve skutečnosti před 400 lety stavitelé používali lepivou rýži. Aby byla malta co nejúčinnější, musí osahovat přesně 3 procenta rýže. Díky tomu je vysoce odolná proti otřesům a pevnější než moderní malta.

Velká čínská zeď dynastie Ming
Velká čínská zeď dynastie Ming
archiv Prima ZOOM

 

Zeď Mingů byla 7,5 metru vysoká a 9 metrů široká. Výroba cihel potřebných na stavbu zdi Čínu navždy změnila. Tisíce dělníků a jejich rodin stavěly zeď na vrcholcích hor severovýchodně od Pekingu. Jejich potomci stále ještě žijí ve stínu zdi a některé ze stovek původních cihlářských pecí fungují ještě dnes.

Dokonalý obranný systém

Dynastie Ming dokázala vyrábět nekonečné zásoby cihel a kouzelné malty, aby postavila nejpevnější zeď na světě vybudovanou proti nové invazi Mongolů. Šlo o jedinečnou vojenskou instalaci. Obránci zdi na útočníky stříleli z děl a luků a vrhali dolů kamenné bomby naplněné střelným prachem. V nouzi se mohli zabarikádovat v některé z 1200 masivních kamenných věží.

Na počátku 17. století tvořilo posádku zdi přes 750 000 mužů, což je 115 vojáků na 1 kilometr zdi. V té době čelila dynastie Ming dvěma hrozbám. Mongolové měli nové spojence – byli to válečníci z Mandžuska, Mandžuové. Od 30. let 17. století napadala zdi mandžuská vojska a obránci jednotlivých úseků potřebovali posily. Důmyslná a efektivní konstrukce zdi naštěstí fungovala jako dálnice – umožňovala rychlé zdvojnásobení počtu bojovníků na ohroženém úseku, zatímco muži útočící na zeď klouzali po nekrytých štěrkových svazích.

Čingischán téměř zničil Evropu kvůli globálnímu oteplování

Čingischán téměř zničil Evropu kvůli oteplování

 

Několik desítek let zeď Mandžuy odrážela, přesto nakonec říše padla. Útok ale přišel zevnitř, když v důsledku hladu a moru propuklo v roce 1644 rozsáhlé povstání. Lid povstal, dobyl Peking a císař spáchal sebevraždu. Mandžuská armáda využila situace a na Velkou čínskou zeď zaútočila plnou silou. Zeď ale byla stále v rukou posádky věrné císaři. Velitel obrany řešil strašlivé dilema – měl se spojit s rebely, kterými opovrhoval, nebo se spojit s mandžuskými útočníky proti vlastním lidem? Nakonec otevřel brány a vpustil Mandžuy dovnitř. Zeď zůstala neporažená, ale ztratila svůj význam.

Mandžuové ovládli celou Čínu a významně rozšířili její území na sever a na západ. Zdi už netvořily její hranici, ocitly se ve vnitrozemí. Byly opuštěny a začaly postupně chátrat.

(mih)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama