Německá loď jako vystřižená z Africké královny slouží doteď – a to ležela 8 let na dně jezera. Dívejte se na Prima ZOOM

Neuvěřitelný příběh lodi Liemba začal v roce 1913 – to se ještě jmenovala Goetzen a měla Němcům pomoci ovládat východní Afriku.
Liemba dodnes pluje po jezeře Tanganyika
Liemba dodnes pluje po jezeře Tanganyika
Emi454/Wikimedia Commons

Slavný film Africká královna (1951), který se inspiroval událostmi z Německé východní Afriky za první světové války, není úplně vymyšlený. Na jezeře Tanganyika, kde každá poštovní bárka navíc v té době znamenala rozhodující převahu, se skutečně v letech 1915-1916 střetly německé a britské lodě. Jedna z nich – 72 metrů dlouhá Liemba – vozí cestující i náklad dodnes a na její více než stoleté historii je pozoruhodná skutečnost, že se už jednou potopila. Stalo se to v roce 1916, jenže to se ještě jmenovala Goetzen a šlo o německou válečnou loď. Plavbu na ní si můžete vyzkoušet v dokumentu Nezapomenutelné lodní výpravy na Prima ZOOM.

Nezapomenutelné lodní výpravy 2 - lodí Liemba po jezeře Tanganyika

 

Připlutí Liemby je pro místní obyvatele velká událost, protože kromě toho, že jde o jedinou osobní loď na jezeře Tangayika, připlouvá jen jednou za čtrnáct dní. Kromě dvou set tun nákladu zvládne přepravit až šest set cestujících.

Plavba z Kasangy v Tanzanii do 500 kilometrů vzdálené Kigomy na sever po jezeře Tanganyika trvá téměř dva dny, protože loď cestou staví ve spoustě vesnic, kde vždy nahlas zahouká, aby o ní věděli. Většina míst nemá molo, takže se musí do vody, vydrápat se nahoru a nalodit sebe nebo zboží. Jde o velmi chaotický proces.

Cesta do Afriky

Podobně chaotická je ostatně i historie Liemby. Loď pojmenovanou původně Goetzen spustili na vodu v roce 1913 v Německu, kde ji poté rozebrali a v 5000 bednách na palubách tří lodí dopravili do Dar es Salaamu v tehdejší Německé východní Africe. Odtud putovala vlakem do Kigomy na břehu jezera Tanganyika, kde ji znovu sestavili a 5. února 1915 podruhé spustili na vodu. Goetzen měla sloužit jako poštovní a osobní loď.

Pohon Goetzenu zajišťovaly dva trojexpanzní parní stroje o výkonu 190 kW. Na palubě bylo sedm jednolůžkových kajut první třídy a pět dvoulůžkových kajut druhé třídy. Loď měla vlastní zařízení na výrobu ledu, vnitřní ventilaci a osvětlení. Posádku tvořilo 64 mužů.

První světová válka

Nová posila lodní dopravy na jezeře Tanganyika ale záhy změnila své poslání. V roce 1914 začala první světová válka a z osobního parníku Goetzen se stal pomocný křižník SMS Goetzen. Ve východní Africe reprezentoval značnou sílu – loď byla vyzbrojena 105mm dělem z křižníku SMS Königsberg (posádka jej musela potopit v ústí řeky Rufiji), dále jedním 88mm kanonem, který Königsberg dopravoval na palubě jako náklad, a konečně dvěma 37mm rychlopalnými děly Hotchiss.

Goetzen v době své německé slávy
Goetzen v době své německé slávy
Wikimedia Commons

Goetzen se stala největší ze tří ozbrojených lodí, se kterými mohli Němci na obranu svých zájmů na jezeře Tanganyika počítat. Kromě ní zde byl ještě dělový člun Kingani a především 22 metrů dlouhá poštovní loď Hedwig von Wissmann, jejíž osud inspiroval tvůrce filmu Africká královna z roku 1951 s Humphreym Bogartem a Katharine Hepburnovou v hlavních rolích.

Na tahu jsou Britové

Goetzen umožnila Němcům zcela ovládnout jezero Tanganyika, o jehož břehy se dělili s Belgickým Kongem a pro Spojence se stalo prioritou tento stav zvrátit. Britská admiralita proto naplánovala komplikovanou operaci, během níž dopravila z Anglie přes Kapské Město dvě ozbrojené motorové lodi Mimi a Toutou do Albertville (dnešní Kalemie) na západním „belgickém“ břehu jezera.

Šlo o 12 metrů dlouhé čluny, které se díky svým dvěma naftovým motorům o výkonu 75 kW a rychlosti 35 km/h staly nejrychlejšími plavidly na jezeře Tanganyika. Vyzbrojené byly jedním 47mm námořním dělem Hotchiss a kulometem Maxim.

Britové udeřili v prosinci 1915, kdy zajali dělový člun Kingani a přejmenovali ho na Fifi. V únoru 1916 pak britské lodě v bitvě na jezeře potopiliy německou Hedwig von Wissmann. Mezitím spojenci upevňovali své pozice i na souši – Britové z Keni postupovali na německou Kigomu, kde kotvil Goetzen , zatímco Belgičané vybudovali poblíž Albertville leteckou základnu. Odsud v červnu 1916 zaútočila belgická letadla (šlo o dvoumístné dvojplošníky Short Type 827) na Goetzen a pravděpodobně jej poškodila pumou (Němci to popírají).

V červenci byla situace Kigomě neudržitelná a německá posádka se rozhodla město evakuovat. Pomocný křižník Goetzen měl být potopen. Rozkaz provedli tři technici, kteří s lodí vypluli na jezero a 26. července 1916 ji posadili na dno do hloubky 20 metrů.

Druhý život jedné lodi

Po skončení první světové války se nepoškozený Goetzen pokusili nejprve vyzvednout Belgičané, ale neuspěli. Teprve Britové loď v roce 1924 dostali nad hladinu jezera. Při tom se zjistilo, že jak kotle, tak parní stroje jsou nepoškozené a Goetzen dostal druhou šanci. V roce 1927 se po generální opravě vrátil do služby na jezeře pod jménem Liemba.

Jezero Tanganyika má rozlohu 32 900 km2, je dlouhé 673 a široké maximálně 72 kilometrů. Jeho maximální hloubka je 1470 metrů.

Plavbu na lodi Liemba po jezeře Tanganyika si můžete vyzkoušet v dokumentu Nezapomenutelné lodní výpravy na Prima ZOOM.

(mih)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama