Bouřlivé mládí vesmíru prozradilo železo

Železo prozradilo zajímavou novinku z doby vesmírné puberty.
Vědci stále zpřesňují informace o raném vývoji vesmíru
Vědci stále zpřesňují informace o raném vývoji vesmíru
NASA

Mladý vesmír byl bouřlivější, než si vědci mysleli, a železo je v něm déle, než předpokládali. K oběma poznatkům dospěli vědci z brněnské přírodovědecké fakulty s kolegy ze Stanfordovy univerzity ve Spojených státech. Zaměřili se společně na koncentraci železa v horkém plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi, informovala Ema Wiesnerová z tiskového odboru Masarykovy univerzity.

Tým zkoumal deset jasných a blízkých kup galaxií za pomoci japonského satelitu Suzaku a zjistil, že množství železa obsaženého v plynu uvnitř jednotlivých kup je přibližně stejné. Vyvozují z toho, že prvek s velkou pravděpodobností vznikl dávno před tím, než se vůbec první kupy galaxií vytvořily. Je tedy starší než deset miliard let.

"Skutečnost, že distribuce železa je tak homogenní, naznačuje, že bylo vyrobeno uvnitř některých z prvních hvězd a galaxií, které vznikly po velkém třesku," uvedl autor studie Ondrej Urban, který je absolventem astrofyziky na Masarykově univerzitě a doktorát získal na Stanfordově univerzitě v USA.

Přímo při velkém třesku vznikl pouze vodík, helium a stopové množství lithia. Většina prvků, z nichž jsou složeni také lidé, vznikla až uvnitř hvězd a uvolnila se do vesmírného prostoru díky explozím supernov a výtryskům z blízkosti rostoucích černých děr. Kdy se dostalo železo do mezigalaktického prostoru, se dlouho nevědělo.

Výsledky týmu přijaté k publikaci v časopisu The Monthly Notices of the Royal Astronomical Society nyní podporují dřívější spekulace, že většina železa ve vesmíru vznikla a rozšířila se dříve, než se díky gravitaci vytvořily první kupy galaxií.

Dnes už astrofyzikové jen výjimečně zaznamenají, že by výbuchy supernov a aktivita černých děr v centrech galaxií byly schopny odfouknout plyn obohacený o chemické prvky do vzdáleného okolí. "To, že jsme pozorovali stejnou koncentraci železa plynu ve všech zkoumaných kupách galaxií, svědčí o tom, že první galaxie musely být mnohonásobně aktivnější než ty současné. Jejich aktivita byla natolik ohromná, že dokázala promíchat plyn až do vzdáleností milionů světelných let," řekl další autor studie Norbert Werner z Masarykovy univerzity, který závěry představil na výročním zasedání Evropské astronomické společnosti v Praze.

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama