Staré civilizace kolabovaly jako domky z karet. Vědci už ví, proč

Hroby jsou v nejvyšších vrstvách půdy, která ukrývá také ruiny města. Kostra dospělého muže leží ve fetální poloze s keramickou nádobou v pravé ruce. Dítě spočívá v kolébce z rákosí.
Ztracená pyramida
Reklama

Je zde i sarkofág vykradený již před mnoha staletími. Je to znamení toho, že konec civilizace nebyl násilný. Nejsou tu známky obléhání ani krvavých bojů, ani známky požárů, domy nebyly zbourány, nekonal se tu žádný rozsáhlý masakr na způsob trojské války.

Obyvatelé prostě odcházeli postupně pryč, zřejmě v průběhu několika desetiletí. Zůstaly tu pouze hřbitovy s pohřebními nádobami plnými obilí pro poslední cestu zesnulých, píše italský deník Corriere della Sera.

Co se však stalo s posledními živými obyvateli? Co je přimělo k odchodu? Je obtížně pochopit, jak zanikla tato stará civilizace a jaké byly příčiny. Dva známí američtí archeologové Harvey Weiss a Raymond Bradley ve stati nazvané Co vyvolalo zánik civilizací? napsali, že konec mohl být poměrně rychlý i u civilizací, které trvaly několik století. Příčiny hledali v klimatických změnách. Bylo tomu tak u kočovných lovců v jihozápadní Asii, kteří byli ke konci posledního významného zalednění před 11.000 lety donuceni k usedlému způsobu života? Bylo tomu tak u obyvatel údolí řeky Indu o 8000 let později?

Anketa

Věříte, že naše civilizace v blízké budoucnosti zkolabuje?

Může za to klima?

V jedné italské studii se uvádí, že i sumerská civilizace mohla zaniknout v důsledku změn životního prostředí. Déšť, vítr a sůl snadno rozrušily struktury, v některých případech starší než 4500 let, které nebyly postaveny z kamene. Uchovala se však keramika, základy budov, kosti, zavodňovací systémy, kuchyňské náčiní.

Není nic zvláštního na tom, že historici a experti na starověké civilizace stále častěji hledají příčiny ve změnách životního prostředí. "Soudím, že právě klimatické změny byly jednou z příčin úpadku a pak zániku sumerské kultury koncem třetího tisíciletí před Kristem," zdůrazňuje profesor z římské univerzity La Sapienza Franco D’Agostino. A nejpádnější důkazy? "Mám nejméně tři," říká.

Indiana Jones a profesor Jones

Znáte staré civilizace? Velký archeologický kvíz

"Víme, že kolem roku 2400 před Kristem vyhnala silná erupce sopky v náhorní rovině v Anatolii různé národy do zavlažovaných polí Mezopotámie. Nalezli jsme významné stopy popele ve vrstvách půdy pocházející z tohoto období v mnohem širším prostoru. Přicházely pak různé skupiny, které přispěly k zániku akkadské civilizace, jež si svého času podmanila Sumery. Navíc byla odkryta hustá síť kanálů na severu Mezopotámie, která přispívala k zásobování kanálů postavených více na jihu Sumery, pravděpodobně urychlila proces zasolování půdy a vyvolala krizi zemědělství na jihu. Během necelého století poklesla zemědělská produkce Sumerů o dvě třetiny. Konečně k příčinám patří i obrovské sucho, které trvalo asi dvě stě let," říká profesor Franco D’Agostino.

V eposu o Gilgamešovi je sucho vykládáno jako nástroj pomsty bohyně Inanny na sumerském králi Gilgamešovi a jeho městě Uruku. Asi tisíc let poté asyrskobabylonský epos Atra-Hasis vypráví o potopě světa jako o trestu bohů na lidech, jichž začalo být příliš mnoho, až narušovali spánek sumersko-akkadského boha Enlila.

Trest bohů?

Přírodní katastrofy jsou tedy vykládány jako nevyhnutelné události v životě lidí a v oblasti mezi Tigridem a Eufratem hrají zásadní roli v mytologii. Obě řeky byly ostatně důvodem neustálého znepokojení. Záplavy, které Egyptu přinášely bohatství, v Mezopotámii budily strach. Prameny Tigridu a Eufratu v zasněžených horách Turecka byly mnohem méně předvídatelné než prameny Nilu. Tak lze vysvětlit postupné vylidňování lokality Abú Tbejrá několik kilometrů jižně od Nasíríje a 16 kilometrů od antického chaldejského města Ur, kde již tři roky pracuje tým archeologů z římské univerzity pod vedením profesora D'Agostina. Práce jsou koordinovány s iráckou vládou, která by si přála, aby se město Ur a okolní lokality staly jakýmsi otevřeným archeologickým parkem, kam by přicházeli turisté z celého světa.

Pivní sud

Nejstarší pivo světa chutnalo jako bláto. A vytvořilo civilizaci

"Bagdádská vláda už vyčlenila 600 milionů dolarů (asi deset miliard Kč). Velmi spoléháme na italské vědce," zdůrazňuje nový guvernér Nasíríje Jahjá Nasrí. Archeologická lokalita má 46 hektarů. Je to poměrně velká zóna, kterou lze identifikovat z družice. Prochází jí plynovod irácké státní společnosti, jehož výstavba zde způsobila rozsáhlé škody. Nedotčeno však zůstalo koryto starověkého kanálu vyhloubeného ve třetím tisíciletí před Kristem, který zřejmě spojoval tuto lokalitu s městem Ur, vycházel z Eufratu a vytékal do Tigridu. Nejsou pro to ještě archeologické důkazy, ale kdyby tomu tak bylo, byl by dlouhý na padesát kilometrů. "Kanál fungoval téměř pět století, pak byl kolem roku 2200 před Kristem zanesen pískem. Jeho zánik způsobil smrt města. Nebylo možné zemědělství, cestování, život vůbec," uvádějí italští vědci.

Nedaleké město Ur bylo mnohem významnější a bylo dlouho obydleno, až do té doby, kdy jej dobyli Babyloňané. Ale v té době už Sumerové vymizeli. Později tu bylo několik pokusů ho obnovit, ale všechny během několika let ztroskotaly. "Podle mé hypotézy zde leželo bájné město Enegi uváděné v sumerských textech ze třetího tisíciletí. Kdyby tomu tak bylo, mohli bychom nalézt i chrám zasvěcený bohu podsvětí Ninazu v nejstarší fázi sumerské kultury," říká profesor D'Agostino. K hlavním cílům jeho výzkumu patří určit psané texty, které by vyprávěly o posledních letech města.

ČTK

FOTO: Thinkstock

Města žhaví planetu. Zničí to civilizaci?

Reklama
Reklama