Největší archeologický podvod všech dob. Kdo chtěl vydělat na evoluci?

Tajemství slavného piltdownského podvodu zůstalo dodnes nerozluštěno. Proč?
Piltdownský člověk
Reklama

Lebeční kost člověka doplněná čelistí orangutana. Z takového stavebního materiálu kdosi vytvořil "chybějící spojovací článek" mezi lidoopem a člověkem. Pravda o piltdownském člověku, jednom z největších vědeckých objevů 20. století, který se stal jednou z jeho největších ostud, vyšla najevo před 60 lety, 21. listopadu 1953.

Jeho historie se začala psát v roce 1912. Tehdy zavládlo v archeologických a antropologických kruzích velké vzrušení, když obchodník, antikvář a amatérský paleontolog Charles Dawson nalezl v mělkém štěrkovém útvaru poblíž vesnice Piltdown v hrabství Sussex údajné zkamenělé zbytky prehistorického člověka.

Dawson, žijící v letech 1864 až 1916, byl správcem onoho pozemku a už předtím získal zásluhy významnými nálezy, jež mu vynesly členství v Londýnské geologické společnosti, a to v pouhých 21 letech.

Největší nález všech dob?

Mimořádný nález části lidské lebky, jejíž vyvinutá mozkovna připomínala současného člověka a čelist vypadala jako z lidoopa, oznámil na schůzi Londýnské geologické společnosti 18. prosince 1912. Lebka byla okamžitě prohlašována za nejvýznamnější paleobiologický archeologický nález všech dob. Odborníci usoudili, že patří ženě, představitelce rasy, ze které vznikli jak lidé jeskynní, tak lidé moderní.

Evoluce vtipně

Evoluce neexistuje, vše stvořil Bůh. Učí se na prestižní ruské univerzitě

Šťastný nálezce se stal nesmrtelným: jeho objev vešel ve známost jako piltdownský člověk neboli Eoanthropus Dawsoni – Dawsonův člověk z dob úsvitu lidstva.

Už pár let po Dawsonově smrti však ukázal podrobný geologický průzkum štěrkoviště v Piltdownu, že tamní štěrky jsou mnohem mladšího původu, než se dosud soudilo, a že jejich stáří neodpovídá určenému stáří Dawsonových nálezů.

A následné paleontologické nálezy, zejména v Africe a v Asii, dále zpochybnily pravost nálezů. Kritické hlasy si nakonec vynutily podrobnější průzkum piltdownských pozůstatků. Intenzivní přezkoumání ukázalo, že byly velmi věrohodným podvrhem.

Stáří lidské lebeční kosti nepřesahovalo 50 000 let, čelist a zuby patřily orangutanovi, jeden zub pravděpodobně šimpanzovi. Jejich bližší ohledání odhalilo, že byly uměle obroušeny tak, aby vykazovaly známky "lidského" opotřebování.

Dovoz artefaktů

Navíc vyšlo najevo, že živočišné pozůstatky nalezené údajně spolu s lebkou nemohly pocházet z Británie. A podle chemické analýzy byly kostní fragmenty obarveny, některé sloučeninami chromu a jiné síranem železnatým.

Schůzka v Piltdownu
Schůzka v Piltdownu
Wikimedia Commons

Závěry výzkumu byly shrnuty do článku Řešení piltdownského problému, který uveřejnil americký paleoantropolog Kenneth Oakley 21. listopadu 1953 v bulletinu Britského muzea.

Tajemství pozůstatků piltdownského člověka však zůstalo nerozluštěno dodnes, jejich původce se nepodařilo vypátrat a kvůli kolosálnímu podvodu musely být opraveny tisíce knih.

ČTK

žena proti ženě

Vědci odhalili motor evoluce: Je to boj mezi samicemi!

Reklama
Reklama