Archeologové našli v Řecku pradávnou hrobku. Patřila Alexandru Makedonskému?

Archeologové v Řecku našli ve starověké hrobce ostatky pěti lidí
Podzemní kobka
Reklama

Největší starověká hrobka, jakou kdy archeologové v Řecku objevili, obsahovala ostatky nejméně pěti lidí: šedesátnice, dvou mužů středního věku, novorozence a kosti zpopelněné osoby. "Minimální počet identifikovaných koster je pět. Čtyři zesnulí byli pohřbeni, jeden spálen," oznámilo řecké ministerstvo kultury výsledek analýzy přibližně 550 kostí, nalezených v hrobce na severu Řecka.

Tento poznatek ovšem neřeší hlavní záhadu – identifikaci ostatků, o nichž se čile spekuluje, protože hrobka pochází z doby Alexandra Velikého (356–323 před naším letopočtem), poznamenala agentura AFP.

Ostatky se našly v poslední místnosti jen pomalu odkrývané hrobky. Ministerstvo kultury v listopadu informovalo jen o nálezu jediné kostry.

Maličcí předkové

Podrobnější zkoumání nakonec dospělo k závěru, že v hrobce bylo pohřbeno nejméně pět lidí. Našla se nicméně jediná lebka, byť v poměrně dobrém stavu, která podle komuniké určitě patřila ženě starší 60 let, která byla vysoká 1,57 metru. Zrekonstruovat se podařilo také ostatky dvou mužů ve věku mezi 35 až 45 lety, vysokých 1,68 a 1,62 metru. Ostatky jednoho z mužů nesly stopy řezného zranění. Další ostatky patřily novorozenci a osobě, která jako jediná byla zpopelněna a jejíž pohlaví se nepovedlo určit.

Alexandr Veliký s partnery

Sexuální život Alexandra Makedonského: muži, ženy i jeden eunuch

Další analýzy mají následovat s cílem pokusit se přesněji určit osoby, jejichž ostatky se v hrobce nacházely.

Kdo to mohl být?

Hrobka ve městě Amfipolis je datována do doby 325 až 300 před naším letopočtem a spekuluje se, že by zde mohl být pohřbený někdo z rodiny Alexandra Velikého nebo některý z jeho generálů. Hrob nebyl porušen ani vyrabován. Okolo pohřební mohyly se táhne skoro 500 metrů dlouhá a tři metry vysoká zeď obložená mramorem. To napovídá, že tam byla pohřbena velmi významná osobnost.

Vykopávky na místě začaly již v roce 2012. Původně se spekulovalo i o tom, že by se mohlo jednat o hrobku samotného Alexandra. Ten zemřel v roce 323 před naším letopočtem v Babylónu. Jeho ostatky byly nejspíš převezeny do mauzolea na území Egypta, po hrobce se však slehla zem a přesné místo posledního odpočinku panovníka je stále zahaleno tajemstvím.

ČTK

Reklama
Reklama