7. ledna 2018 06:00

Která zvířata jsou chytřejší než my?

Člověk je na vrcholu evolučního řetězce, domníváme se automaticky. Z tohoto pohledu nemáme mezi obyvateli naší planety konkurenci. Jsme přesvědčeni, že dokážeme věci, které jsou mimo možnosti příslušníků zvířecí říše. Jenže je tomu skutečně tak?

Zvířata byla velmi dlouho podceňována. Člověk jakožto pán tvorstva si myslel, že se s ním veškerá fauna nemůže vůbec poměřovat, což podporovala třeba i dlouho uznávaná teorie britského psychologa C. Lloyda Morgana z 19. století, podle něhož není možné pohlížet na jakékoli zvířecí chování z pohledu vyšších kognitivních procesů, na jaké jsme zvyklí u lidí. Zvířata podle něj byla primitivními formami živočichů, které reagují pouze na základě nutné interakce s prostředím.

Zvířata, nebo lidé?

Psychologická obec byla postupně nucena tento přístup přehodnotit, jelikož spousta vědců první poloviny minulého století používala právě experimenty na zvířatech k prokázání a vysvětlení různých vzorců chování u lidí. K čemu by takové zkoumání bylo, kdyby jeho výsledky nebylo možno vztáhnout i na člověka, že? O Pavlovových psech, Skinnerových krysách či třeba Köhlerových šimpanzích bylo popsáno mnoho a na těchto základech stojí spousta dodnes uznávaných psychologických fenoménů a teorií. Musela však přijít až vědecká postmoderna, aby se zvířata dočkala dostatečného uznání. To když se v 60. letech objevily názory, že lidská mysl vlastně nejspíš není nic víc než shluk komplexních procesů, které kontrolují naše chování. A kouzlo obklopující tajemnou, neprostupnou a fascinující mysl člověka bylo rázem pryč. Pro nás je však teď důležité, že díky tomuto pojetí se u zvířat začalo hovořit o skutečné inteligenci, pro niž platí leckterá podobná pravidla jako pro nás.

Prasata vedou

Nejinteligentnější z běžných domácích zvířat jsou zřejmě prasata. Kočky a psi, máte smůlu! V jednom experimentu z 90. let měla prasata pohybovat kurzorem na monitoru pomocí rypáku podle toho, jestli promítaný objekt už viděla, nebo ještě ne. Prasata princip pochopila stejně rychle jako třeba šimpanzi a bez problémů různé objekty rozlišovala.

A mimochodem, jedním z předsudků kolem prasat je i ten o jejich špíně. Zřejmě proto nepředpokládáme, že by se mohlo jednat o kdovíjak chytré zvíře – kdo se s takovou chutí válí v bahně, zřejmě nebude žádný génius, že? Jenže prasata to dělají z toho důvodu, že nemají potní žlázy, a tak jim bahno pomáhá se ochlazovat. Nekompromisně logické a funkční – taková už prostě prasata jsou.

Kompletní článek si můžete přečíst v časopise Prima ZOOM:

Čtyřdílnou sérii Neobyčejná zvířata, ve které se dozvíte více o netušených schopnostech zvířat, uvidíte každou sobotu v lednu od 20 hodin na Prima ZOOM.

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom