VIDEO: Změny podnebí vyhubily neandertálce a zničily několik říší

Extrémní změny podnebí v minulosti přispěly k vyhynutí neandertálců a vzestupu i pádu velkých říší, které často smetli "klimatičtí uprchlíci".
Jak klima měnilo historii

Kolem roku 60 000 př. n. l. začal arktický tabulový led sahat až do Evropy. Zmrzlé vody bylo tolik, že hladina na celém světě poklesla až o 100 metrů. Léto s maximální teplotou kolem deseti stupňů vyžadovalo od tehdejších hominidů značné přizpůsobení. Nejlépe na tom byli neandertálci – byli malí a zavalití a měli spoustu svalů, což vytváří teplo. To jim pomáhalo udržovat konstantní tělesnou teplotu. 

 

Od neandertálců k arše Noemově

Kolem 45 000 př. n. l. se objevila konkurence v podobě Homo sapiens. Na rozdíl od neandertálců měli jinou stavbu ramen, a proto dokázali oštěpem nejen bodat, ale také házet, a byli tak úspěšnější v lovu. Z Afriky se postupně rozšířili na většinu území Evropy a Asie a pak přes pevninské můstky do Austrálie a Ameriky. Klima v té době ale přestalo být stálé – mohlo za to chaotické chování Golfského proudu. Začalo rychlé střídání tepla a zimy a příroda i hominidé se ocitli pod velkým tlakem.

Zatímco homo sapiens se dokázal výkyvům klimatu přizpůsobit, poslední neandertálci zemřeli kolem roku 20 000 př. n. l. na Gibraltarské skále. O tři tisíce let později skončila poslední doba ledová. Oběžná dráha Země se posunula blíže ke Slunci a život se dramaticky změnil. Ledová planeta se chystala prožít globální jaro. Trvalo ale několik tisíc let, než Slunce zahřálo celou planetu. Začala nová epocha, jejíž mírnější klima trvá dodnes.

Podívejte se, jak se tání ledu a následné zvyšování hladiny moří až o 150 metrů odrazilo v paměti lidstva:

 

Klimatičtí uprchlíci ničí bohaté říše

Lidské dějiny byly vždy dějinami podnebí. Lidé šli tam, kde díky klimatu nacházeli hojnost potravin a vody. Nejistý lov doplňovalo a později vystřídalo zemědělství založené na pěstování jednozrnné a dvouzrnné pšenice, která rostla planě hlavně v oblasti blízkovýchodního „úrodného půlměsíce“. Když se střídání ročních období stalo pravidelným, začali lidé pšenici šlechtit. Agrární společnosti Blízkého východu se ale zároveň staly silně závislé na vodě. V obdobích sucha se tak vydávaly hledat nové zdroje vody a půdy a šířily zemědělství do Evropy a Asie.

Klima významně zasahovalo do života prvních civilizací. Dostatek potravin umožnil vznik prvních říší v Mezopotámii a Egyptě, později také ve východním Středomoří. Kolem roku 1200 se ale Řeckem a Egyptem přehnala vlna nájezdníků, kteří tehdejší říše zničily nebo vyplenili. Zanikly Mykény a Knóssos, faraon Ramesse III. ubránil Egypt z posledních sil. Vědci se domnívají, že nájezdníci byli vlastně klimatickými uprchlíky prchajícími před nenadálým suchem a chladem.

(mih)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama