Země je jediná planeta, na které jde rozdělat oheň. Výsledek sledujte na Prima ZOOM

Tisíce let se armády přesouvaly víceméně stejnou rychlostí. Spojení železa, uhlí a vody v 19. století rychlost i způsob válčení úplně změnilo.
Parní lokomotivy umožnily industrializaci a změnily charakter válek
Parní lokomotivy umožnily industrializaci a změnily charakter válek
istockphoto.com

Sargon Akkadský jako první dobyvatel v lidských dějinách vyrazil před 4350 lety do války rychlostí 25 kilometrů za hodinu. Následujících 4000 let nedokázal nikdo jet rychleji. Jenže koncem 19. století nejeden vlak s cestujícími uháněl rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. Vlaky vymazaly čas i vzdálenosti, takže hospodářská centra vzdálená od sebe stovky kilometrů dělily najednou jen hodiny jízdy. Věk objevů svět propojil a průmyslová revoluce spojení urychlila a vytvořila nová. Jak kombinace železa, ohně a páry změnila nejen válčení, ale celou civilizaci, sledujte v dokumentu Hlubiny času na Prima ZOOM.

Hlubiny času 3 - dusičnany

Parní revoluci, která tohle všechno umožnila, odstartovalo nahrazení dřeva jako zdroje energie uhlím. Z pohledu dávné historie šlo vlastně o zapojení fyzikálních vlastností vesmíru do vytvoření nového typu pohonu pro naši civilizaci. K zažehnutí tak rozsáhlé změny potřebujete žár opravdu pořádného ohně. A shodou okolností Země oplývá velmi vzácnou schopností oheň založit i udržet.

K rozdělání ohně potřebujete dvě ingredience. Musíte mít základní palivo, to znamená uhlovodíky, které mají energii uloženou v sobě. A nezbytné je i okysličovadlo, jako je kyslík. Kombinace těchto látek s jiskrou zažehne oheň.

Žijeme na jediné planetě, o níž víme, že na ní lze rozdělat oheň, abychom s ním mohli využít parní sílu. Například na Titanu, největším měsíci Saturna, najdeme stovky čtverečních kilometrů metanových jezer, a přestože je metan na Zemi hořlavý, jezera na Titanu nikdy neshoří.

Železo přichází z hvězd

Parní síla ovšem potřebuje pevný materiál, který ji dokáže udržet. Je to železo – prvek, který vznikl zároveň s naší planetou. Šlo o součást kosmického smetí pocházejícího z mrtvé hvězdy mnohem větší než naše Slunce, jež spotřebovala veškerou svou energii a proměnila se v supernovu. Železo, které hvězda vytvořila během předchozí jaderné fúze, se výbuchem hvězdy ohromnou rychlostí rozptýlilo do okolního vesmíru.

Materiál ze zaniklé supernovy začal být přitahován gravitací těles, jako je Země. Tak tomu bylo i před 4,6 miliardy let. Železo bylo součástí formování rané planety a většina z něj klesla do středu planety. Při vzniku zemské kůry ale došlo k ochlazení vnějšího pláště a uchování části železa mimo jádro. Díky tomu a také díky dopadům na železo bohatých asteroidů v počátcích existence naší planety zemskou kůru tvoří z pěti procent právě tento kov.

Hlubiny času (1) - upoutávka

Železo je tvrdší než měď i bronz. Dost tvrdé a žáruvzdorné, aby dokázalo udržet pod kontrolou páru. Vzhledem k ovládnutí páry železem se uhlí stalo tak cenným, až nezbytným, že bylo v 19. století potřeba přijít na způsob, jak tuto zakonzervovanou pradávnou sluneční energii dostat z dolů do továren rychleji.

Máme tu parní stroj, mohutné síly zdroj

Lidé nejprve před vozy s uhlím zapřahali koně. Jenže to nebyl dost rychlý způsob dopravy a tak byli koně nahrazeni parními stroji. Zrodila se železnice. Počínaje 20. léty 19. století začaly vlaky vozit veškerou produkci i lidi nevídanou rychlostí.

Železnice měla pro industrializaci klíčový význam. Umožnila ustavovat státy a sjednocovat je. Usnadnila obchod do takové míry, do jaké to doposud nebylo možné a ve velkém měřítku zasáhla i do válečnictví. Lidstvo získalo nové účinnější a vražednější zbraně.

Vlaky dorazily na bojiště roku 1861. První moderní válkou totiž byla americká občanská válka (1861-65). Stovky tisíc vojáků byly vyzbrojeny puškami a převáženy na bojiště uhlím poháněnými vlaky po železných kolejích dlouhých 50 000 kilometrů.

Jak kombinace železa, ohně a páry změnila civilizaci, sledujte v dokumentu Hlubiny času na Prima ZOOM.

(mih)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama