První zemědělci ovládli trávy a 16 druhů býložravců – tak začala civilizace. Dívejte se dnes na Prima ZOOM

Proč je zrovna Mezopotámie kolébkou lidstva? Leží na křižovatce migračních tras zvěře a nabízí nejstarší obiloviny – pšenici a ječmen.
Starobabylonský trh se ženami v představě Edwina Longa (19. století)
Starobabylonský trh se ženami v představě Edwina Longa (19. století)
Wikimedia Commons

Všechny významné civilizace po celém světě stojí na spojení lidí s nějakým druhem trávy. V severní Číně to jsou jáhly, v jižní rýže a ve Střední Americe kukuřice. Na Blízkém východě jde o pšenici a ječmen. Bez trav by se prostě civilizace neobešly. V hlubinách času ale trávy po většinu doby neexistovaly. Objevily se až před stovkou milionů let, když se některé rostliny vyvinuly tak, že svůj pyl začaly šířit novým způsobem. Ne prostřednictvím včel a jiného hmyzu, ale větrem. Jakmile s tím začaly, pokryly trávy planetu jako koberec. Dokument Hlubiny času sledujte dnes ve 20.00 na Prima ZOOM.

Hlubiny času 1 - vznik zemědělství

V zemi trav

Trávy mají schopnost šířit se do nového prostředí poměrně velmi rychle a prakticky celé ho obsadit. A to je moment, kdy síly z hlubin času pomohly rozhodnout o počátcích civilizace. V horách kolem Mezopotámie shodou okolností rostou dva druhy divokých trav, které se dají snadno kultivovat a obsahují vysoké množství živin – pšenice a ječmen. Zdejší raní zemědělci tak získali nad lidmi v jiných částech světa značnou výhodu.

Stále ale měli co zlepšovat. Během staletí získali jakousi ranou odrůdu pšenice a pečlivě ji třídili tak, aby získávali ty její rysy, které pro ně byly prospěšnější. Preferovali větší zrno a také to, čemu se říká nevypadávající semena – aby se při sklizni nerozsypala a neztratila.

Místní trávy ale nebyly tím jediným, co bylo možné ochočit. V mezopotámských kopcích zemědělci potkávali i předchůdce dnešního skotu – koz, ovcí a prasat. To je kolekce živočichů, kteří byli ke zkrocení přímo předurčeni. Místo toho, aby je dál jen pro maso lovili, naučili se je zemědělci sami chovat. Poprvé v dějinách tak získali snadný a spolehlivý přístup ke zvířecím proteinům.

Jak se tato zvířata vzala zrovna v Mezopotámii? Z části jde o náhodu. Výsledkem tektonických pohybů zemských desek se Mezopotámie ocitla na mimořádném místě, kde se setkává Asie s Afrikou a Evropou. Vedly tudy tudíž všechny migrační trasy zvířat.

Ochočíme si býložravce, masožravci jsou moc nároční

Jenže čím přesně to je, že právě tyto druhy zvířat dávné Mezopotámie bylo možné domestikovat a pomoct tak lidstvu vybudovat první civilizace? Přemýšleli jste někdy o tom, proč z některých živočichů se stala hospodářská zvířata, a z jiných ne? Jednou částí odpovědi je, že všechna naše zemědělská zvířata jsou býložravá. Chovat zvířata, která se živí jinými živočichy, je dost drahé.

Hlubiny času (1) - upoutávka

Ovšem jen to, že živočich žere trávu, z něj ještě domestikovatelné zvíře nedělá. Viděli jste, že by někdo obdělával pole pluhem zapřaženým zebrou? Některá zvířata se totiž ochočit nedají, jsou příliš agresivní.

Stádní pud

Co dalšího tedy mají krávy, kozy a ovce společného, že je to dělá ochočitelnými? Jsou to stádní zvířata. Ta, která se někdy v panice i ušlapou, jen aby následovala svého vůdce. Tento instinkt můžete využít tak, že vůdcem stáda učiníte sebe. V tu chvíli jste na nejlepší cestě proměnit divokého tvora ve velmi užitečné zvíře.

Ze stovek druhů velkých savců se ale člověku coby vůdci stáda podřídí jen 16 z nich. V tom případě se ale jeví jako velmi pozoruhodné, že z takového malého množství najdeme hned čtyři druhy, a to ty nejdůležitější, právě v jedné malé části starověkého světa. Díky vhodným rostlinám a zvířatům lidstvo začalo svou zemědělskou epochu, která byla pro nadcházející civilizace a říše klíčová, právě v Mezopotámii.

Dokument Hlubiny času sledujte dnes ve 20.00 na Prima ZOOM.

(mih)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama