Moderní lidé zřejmě nejsou o nic chytřejší než neandertálci

Na naši inteligenci jsme náležitě pyšní. Ale čím dál víc se ukazuje, že to zase taková sláva není...
Expertní rekonstrukce neandrtálce

Neandertálci obývali Eurasii po více než 300 tisíc let, po příchodu moderního druhu lidí však před 40 tisíci lety zmizeli.

Dříve se mělo za to, že na vině byla jejich horší inteligence a s ní související špatná schopnost lovu, komunikace či adaptace ve srovnání s lidmi. Populární byly i názory, že prehistoričtí lidé neandertálce jednoduše vyhladili. Tyto teorie nyní nabourává řada důkazů. Proč tedy vlastně neandertálci dnes nechodí mezi námi? Důvod vás možná překvapí.

Na úrovni s Homo Sapiens

Nová tvrzení přicházejí od vědce Paola Villy z University of Boulder z amerického státu Colorado. Ten dal dohromady rozsáhlou metastudii předešlých výzkumných prací z různých oborů a sestavil tak nejucelenější obraz schopností našich dávných bratří. "Důkazy horší inteligence zkrátka neexistují," říká Villa, "naše konvenční vidění neandertálců je chybné."

 

FOTO: Thinkstock

Neandertálci vynalézali, naši předkové jim kradli

 

Se svými kolegy narazil na skoro tucet dřívějších detailnějších vysvětlení zániku neandrtálců. Mezi nimi najdeme tvrzení o absenci sofistikované komunikace, horší schopnosti koordinovaného lovu ve skupině, ale i o monotónnějším složení jídelníčku, podle něhož byli všežraví Homo sapiens díky svému všestrannému výběru ve výhodě. Nic z toho podle série pozdějších studií neplatí.

Z jihozápadní Francie například pocházejí archeologické důkazy svědčící o schopnosti neandertálců nahnat stáda stovek bizonů do přirozených půdních závrtů a pak se těšit z jednoduchého zdroje uloveného masa. Další příklady ukazují i na obdobnou schopnost lovit mamuty a další velké tvory. Ukázky tohoto typu lovu svědčí o schopnostech inovace, plánování, pokročilé komunikace i kolektivního jednání.

Z dalších příkladů byly v sídlištích neandertálců i zubech kosterních pozůstatků objeveny příklady pestrého jídelníčku. Do toho patřila semena trav, oliv, ořechů, ale samozřejmě i maso. Ačkoliv byl tvar lebky v minulosti považován za důkaz horšího mozku (byť může být větší než u nás), teprve nedávno, v roce 2010, byla v sídlišti neandertálců objevena sada nástrojů, které svou stavbou nepřipomínaly vliv Homo sapiens – předpokládá se tedy, že vznikly bez lidského přičinění. V neposlední řadě se zdá, že ani neandertálcům nechyběla primitivní kultura, v zemině sídlišť byly totiž nalezeny stopy po barvicích bylinách i samotné ornamenty.

 

FOTO: Thinkstock

Konečně: DNA neandrtálců rozluštili v Německu

 

Make Love, Not War

Nutno podotknout, že všechny objevy jsou na úrovni raných lidí, nikoliv dřívějších lidských druhů, přičemž i Homo sapiens trvalo desítky tisíc let, než se naučil stavět pyramidy a vyplňovat formulář daňového přiznání. Svůj podíl na mýtu o sice obrovských, avšak tupých neandertálcích mají zřejmě také dřívější ilustrace vzhledu – dle novějších a přesnějších vizualizací v jejich obličeji však převládají rysy asociované s člověkem. Zvláště v 19. století s rozvojem zájmu o historii a archeologii však bylo pojetí neandertálců jako podrasy značně v kurzu.

Avšak jednoduše řečeno – neandertálci nebyli předešlým druhem v cestě k dnešní lidské rase, nýbrž zřejmě druhem paralelním. A zde leží i odpověď na otázku, kam se Homo neanderthalis vytratil. Jsme vlastně naučeni považovat nás, homo sapiens, za jakýsi monolit, který plynule navazuje na předešlé druhy jako Homo erectus či Homo habilis. Ke změně genomu však nedochází skokově, homo sapiens a homo neanderthalis naopak velmi dlouho žili po svém boku. Je to tedy argument pro scénář vyhlazení v režii lidí?

FOTO: Thinkstock

Sex s neandertálci: Křížili se naši předkové s jinými druhy, nebo ne?

Vyhlazovací válka prehistorických lidí proti neandertálcům byla dlouho na pořadu dne, důkaz poslední a nejdůležitější však z cesty uklízí i tuto možnost. Dlouholeté analýzy DNA – včetně analýzy celé DNA dokončené před čtyřmi lety – však ukazují na nápadnou podobnost genů neandertálců a lidí. Minimálně 20 % z jejich původní DNA je přítomno v naší dnešní DNA. Předpokládá se tak, že mezi oběma "rasami" docházelo k častému míšení, které snad mělo za následek horší plodnost neandertálských mužů, a lidská stránka tak nakonec převládla.

Zcela jasná odpověď zatím není a možná se jí nikdy ani nedočkáme. S koncem mýtu o primitivním neandertálci, vyvrácením vize (nebo alespoň nahlodáním) rasových válek a zjištěním častého styku mezi oběma rasami se však na každý pád vybarvuje mnohem pestřejší a vlastně i optimističtější pohled na svět před 40 tisíci lety…

Ladislav Loukota

 

Králík - tvor, kterého neandrtálci nedohonili

Mohou za vymření neandrtálců králíci?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama