Ježíš měl bratra, kterému svěřil tajné učení, říká nově nalezený svitek starý 1600 let

Tajemný svitek

Svitek ležel po celá staletí zapomenutý v zaprášeném archivu, teprve letos ho, v podstatě náhodou objevili dva experti na biblické texty. Jde o vzácnou kopii křesťanského vyprávění napsaného v řečtině a popisuje se na něm tajné učení, které Ježíš Kristus předal svému bratru Jakubovi. Jedná se o jednu z mála kopií původního textu v řečtině, která byla také jazykem původního vyprávění.

Kdo to napsal a proč se text ztratil?

Před více než 1400 lety byla v Horním Egyptě tajně zakopána sbírka koptských gnostických textů. Zůstaly ztracené po celá staletí, dokud archeologové roku 1945 nenašli 13 knih obsahujících 52 textů, jimž se dnes říká „knihovna Nag Hammadi“. Vědci tyto dokumenty studovali celé roky, přesto se dvěma vědcům z Texaské univerzity v Austinu nějak podařilo narazit na text, který po celá desetiletí unikal pozornosti všech ostatních. V archivu na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii našli jedinou ze známých kopií „první Jakubovy apokalypsy“, která není napsána v pozdějším koptském překladu.

"Řekněme, že jsme byli hrozně nadšení. Jakmile jsme si uvědomili, co jsme našli, radost nás úplně ovládla," uvedl Geoffrey Smith, profesor religionistiky, který se na objevu podílel. "Nikdy jsme netušili, že řecké fragmenty první Jakubovy apokalypsy mohly z dávné minulosti přežít až do dneška. Ale byly tam - přímo před námi, dodal vědec v rozhovoru pro britská média.“

"Tento text doplňuje biblický popis Ježíšova života a činů tím, že nám umožnil přístup k rozhovorům, které údajně proběhly mezi Ježíšem a jeho bratrem Jakubem. Mělo se jednat o tajné učení, které umožnilo Jakubovi být dobrým učitelem ostatních po Ježíšově smrti," řekl Smith. Nutno dodat, že výraz bratr nemusí v kontextu těchto svitků nutně znamenat biologického příbuzného, ale spíše někoho hodně blízkého – podobně jako Old Shatterhand označoval Vinnetou slovy „můj rudý bratře“.

Ježíšův slabikář

Oba vědci se domnívají, že tento originální rukopis byl pravděpodobně používán k výuce, aby se dík němu studenti naučili číst a psát. Hlavním argumentem pro tento názor je fakt, že rukopis je neobvykle čistý a slova jsou rozdělena na jednotlivé slabiky – podobně jako v dnešních slabikářích pro první třídy základních škol.

"Písař rozdělil většinu textu na slabiky pomocí bodů. Takové dělení je ve starých rukopisech velmi neobvyklé, ale často se objevují v rukopisech, které byly použity pro vzdělávání, dodala Brent Landauová, druhá polovina objevitelské dvojice.

Tento text by byl považován za kacířský od 4. století našeho letopočtu. Athanasius, alexandrijský biskup, právě v té době stanovil přísné pokyny pro to, co může a co naopak nesmí být zahrnuto do Nového zákona, slovy "Nikdo k nim nemůže nic přidat a nic jim nemůže být odebráno."

Tento text tedy už v době jeho vzniku nemohl být chápaný pozitivně, jeho čtenáři museli moc dobře vědět, co mají před sebou – přesto je podle vědců napsán velice pečlivě a s láskou, což je na první pohled zvláštní.

Text: MK