Dinosauři se k sobě rádi tulili, zjistili vědci

Tři mladí dinosauři se k sobě přitulili ve spánku, a pak udeřila katastrofa
Velociraptor
Velociraptor
Ben Townsend

Zasypala je vysoká vrstva popela nebo půdy, pravděpodobně ze sopečné erupce nebo písečné bouře, a tato zvířata - každé zvící velkého psa - uhynula během několika minut, napsal zpravodajský server The Guardian.

Po 70 miliónů let tak leželi pohřbení, přitulení jeden k druhému uvnitř velkého kamene v mongolské poušti Gobi, dokud je v letošním roce neobjevili američtí vědci. Následné analýzy jejich fosilizovaných koster zjistily, že jde o první známý případ hnízdění dinosaurů.

Tento objev, který vědci představili na nedávném setkání Společnosti pro paleontologii savců v kanadském Calgary, vyvolal mezi odborníky značné nadšení, protože společné hnízdění či spaní ve skupinách provozuje celá řada moderních živočišných druhů, včetně vran či netopýrů.

Poušť Gobi
Poušť Gobi
Wikimedia Commons

Společenští dinosauři

A nynější objev ukazuje, že už v polovině jurského období dinosauři prováděli toto společenské chování. A na rozdíl od představy samotářských, nesnášenlivých a těžkopádných zvířat, jak byli líčeni v minulosti, nové důkazy naznačují, že se chovali překvapivě sofistikovaným způsobem.

"Tahle trojice měla hodně úzké pouto," řekl Greg Funston z Albertské univerzity. "V době své smrti žili společně." Dinosauři objevení ve společném hnízdě dosud nebyli pojmenováni, ale podle zjištění vědců měli na hlavě vyklenuté hřebeny, chodili po dvou končetinách a vypadali jako kasuár - velký nelétavý pták, který v současnosti žije v severní Austrálii a na Nové Guineji. Jde o úžasný objev, protože ukazuje, že se jednalo o zvířata žijící společně v hejnech jako současní ptáci," řekl Stephen Brusatte z Edinburské univerzity. "Pravděpodobně měli peří, i když nedokázali létat. A nepochybně se jednalo o společenské tvory."

Velociraptor
Velociraptor
Ben Townsend

Vědci už zjistili, že ptáci se vyvinuli ze skupiny dinosaurů, do které patřili velociraptoři - smrtící zabijáci z Jurského parku. "Navíc se ukázalo, že dinosauři byli teplokrevní, na rozdíl od studenokrevných plazů," uvedl profesor Mike Benton z Bristolské univerzity.

"Také měli peří - ne proto, aby jim pomáhalo létat, ale aby je udržovalo v teple, a aby se jím mohli navzájem předvádět. To v současnosti můžeme pozorovat například u pavích samečků, jejichž ocas signalizuje potenciální partnerce biologickou kondici a fyzickou zdatnost. Až později v historii Země začalo peří sloužit jako pomůcka k létání ptáků," dodal Benton.

Proč měli barevné peří?

Nový výzkum také odhalil, že někteří dinosauři měli na svém peří proužky, jiní skvrny a že někteří měli hřebeny. Vzory na peří podle vědců hrály roli při vyznačování svého území, zastrašování soupeřů a lákání partnerek.

Trojice dinosaurů objevených v jednom hnízdě tedy podle Funstona a jeho týmu s největší pravděpodobností žila ve skupině, která společně hledala potravu, a samci svými hřebeny lákali samičky a zastrašovali rivaly. "Ve skupině by měli výhodu v podobě vyšší úspěšnosti při sběru potravy, snížení hrozby od predátorů a vyšší šance na páření," dodal Funston.

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama