Keporkaci jsou jako lidé – chlubí se mláďaty, skládají písně a dělají si legraci. Uvidíte dnes na Prima ZOOM

Zaříkávačka velryb Australanka Vicky Nevillová začala v roce 2005 organizovat festival na záchranu keporkaků. Ze 40 000 jich zbývalo už jen 200.
Keporkak je vynikající akrobat
Keporkak je vynikající akrobat
istockphoto.com
Reklama

Keporkaci jsou velmi chytří, chtějí komunikovat s člověkem, dokonce nám ukazují svá novorozená mláďata. Také jsou to mimořádní plavci – každý rok urazí vzdálenost přes půl zeměkoule. Z lovišť v Antarktidě se přesouvají do tropických vod, kde rodí mláďata. Jsou i úžasní baviči. Plácají ploutvemi, vystrkují hlavu z vody a vyskakují nad hladinu, jen proto, že je to baví. Není to tak dávno, co ze 40 tisíc kusů tohoto živočicha zbývalo jen 200. O jejich záchranu se zasloužila zejména Australanka Vicky Nevillová. Dokument Zaříkávačka velryb uvidíte dnes na Prima ZOOM.

Zaříkávačka velryb - upoutávka

Keporkaci jsou obrovští. Měří čtrnáct i patnáct metrů a váží kolem čtyřiceti tun, tedy asi jako jedenáct slonů. Mají obrovské prsní ploutve, jejichž délka se rovná třetině délky těla a u dospělého jedince váží každá zhruba tunu. Od prsních ploutví je odvozen i vědecký název keporkaka Megaptera novaeangliae, což doslova znamená velkokřídlý Novoangličan.

Zpěv je slyšet na stovky kilometrů

Keporkaci jsou aktivní, energičtí, jsou to mořští akrobati. Mají velkou sílu. Stačí mávnutí ocasem a nádherným skokem vyletí vzhůru k obloze. Dělají to z různých důvodů. Někdy pro legraci, občas aby unikli predátorům. Ano, i keporkaci mají své predátory. Jdou po nich velcí žraloci a kosatky.

Je to nejaktivnější druh velryb. Často je vídáme skákat a prsními ploutvemi narážet na vodní hladinu. To vše je součást jejich komunikace. Narážení ocasem do vody může být příznakem agrese. Jako všechny kosticové velryby mají i keporkaci vždy dva dýchací otvory. Dokážou se nadechnout a vydechnout během dvou sekund.

Keporkaci se dokážou nadechnout a vydechnout během dvou sekund.
Keporkaci se dokážou nadechnout a vydechnout během dvou sekund.
archiv Prima ZOOM

Známý zpěv keporkaka je velmi strukturovaný projev samců. Má to začátek, konec a verše mezi tím. Je to jediný tvor v živočišné říši, který skládá písně. Myslíme si, že zpěv má přilákat samice, může být ale i vytyčováním teritoria a nástrojem dominance vůči ostatním samcům. Velryby slyší píseň na vzdálenost stovek kilometrů. Fascinující na tom je, že nemají hlasivky a zvuky tvoří vypouštěním vzduchu kolem těla.

Zachraňte velrybu

V Herveyově zátoce na severovýchodním pobřeží Austrálie se každoročně keporkaci setkávají k námluvám. Samci se po spáření nezdržují, aby plnili otcovskou roli. Jsou se samicí den nebo dva, pak odplují ze zátoky a rozdělí se. Březí samice cestuje do Antarktidy, kam dorazí asi za 6 týdnů. Následující rok, o jedenáct měsíců později, se vrátí do Herveyovy zátoky porodit mládě. Mláďata se rodí ve zdejších teplých vodách, protože v těch chladných antarktických by nepřežila. Samice s mláďaty pak opět zamíří do k Antarktidě, aby tam lovili krill.

V roce 2005 Japonsko oznámilo, že se jeho velrybářské flotily zaměří na australské keporkaky. Příležitostná surfařka Vicky Nevillová se rozhodla, že se za keporkaky postaví. Zorganizovala v Herveyově zátoce každoroční happening nazvaný Paddle Out For Whales (Pádlujte za naše velryby), z něhož se stal jakýsi velrybí festival. Letos se koná 12. srpna. Na pádlování přijíždějí stovky lidí. Vyrážejí na vodu na prknech, kajacích, bodyboardech – doslova na čemkoliv.

Dokument Zaříkávačka velryb uvidíte dnes ve 20.00 na Prima ZOOM.

(mih)

Reklama
Reklama