Kolumbus vyplul na moře, protože špatně spočítal velikost Země. Objevení Ameriky na Prima ZOOM

Amatérský kartograf nepoznal, že objevil nový kontinent. Přesto hledal cestu do Tichého oceánu přesně v místě dnešního Panamského průplavu.
Lodě Kolumbovy výpravy
Lodě Kolumbovy výpravy
istockphoto.com

Kolumbus byl mimořádný navigátor a po tehdy známých mořích se plavil od svých 12 let. Přesto špatně spočítal obvod Země a díky tomuto omylu vyplul na moře a objevil Nový svět. Jak vypadal známý svět na konci 15. století a proč nakonec i přes své omyly Kolumbus uspěl, uvidíte v dokumentu Kryštof Kolumbus a jeho mapy na Prima ZOOM.

Hlavní omyl: Indie je blízko a je možné k ní doplout

Tento zásadní omyl v podstatě umožnil objevení Nového světa. Kdyby totiž Kryštof Kolumbus (1451-1506) tušil, že Indie je ve skutečnosti třikrát dál, než spočítal, nikdy by západním směrem nevyplul. Nemohl totiž vědět, že mezi Evropou a Indií leží ještě celý nový obrovský kontinent, tedy Amerika. Kolumba v Portugalsku a Kastilii odmítli ne proto, že si mysleli, že Země je placatá nebo proto, že to byl Janovan.

Kryštof Kolumbus a jeho mapy - upoutávka

Na rozdíl od Kolumba tamní učenci obvod Země spočítali správně a bylo jim jasné, že Kolumbus udělal hroznou chybu ve výpočtech. Myslel si, že Země je o třetinu menší, než ve skutečnosti. Podle nich tedy mořeplavec nemohl nikdy s tehdejší výbavou do Asie západním směrem doplout.

Jak tento zásadní omyl vznikl? Ve starověku řečtí matematikové spočítali obvod Země velmi přesně. Jenže v roce 1492, kdy německý kartograf Martin Behaim vytvořil svůj glóbus, nebyly dosud práce starých Řeků objeveny. Na glóbu jsou zobrazeny tři známé kontinenty a neobjevené země stejně jako ostrov v oceánu daleko na východě známý jako Cipango, tedy Japonsko, který popsal Marco Polo, aniž ho kdy viděl.

Menší Země se hodí

To byl svět, ve kterém Kolumbus plánoval svou výpravu. Chtěl dosáhnout Číny a Dálného východu ze západu po trase, po níž se před ním nikdo neodvážil. V Seville se pokusil Kolumbus podepřít své plány seriózními fakty. Studoval všechny dostupné materiály včetně řeckých autorů.

Přitom narazil na výpočty řeckého matematika Marina z Tyru citované Ptolemaiem. Jeho výpočet obvodu Země byl ještě nižší než výpočet Ptolemaiův. Protože menší Země se lépe hodila do jeho plánů, použil Kolumbus právě tyto výpočty, aby obhájil trasu na západ.

„Z Lisabonu se lze plavit přímo na západ 26 stupňů, z nichž každý se rovná 250 mílím. Tato vzdálenost představuje téměř jednu třetinu Země až ke skvělému a ušlechtilému městu Kinsei, o jehož divech se tolik vypráví,“ tvrdil Kolumbus.

Překreslená Ptolemaiova mapa (původně z roku 140 našeho letopočtu)
Překreslená Ptolemaiova mapa (původně z roku 140 našeho letopočtu)
Wikimedia Commons

Jenže ohledně obvodu Země se velmi přepočítal. Zmýlil se, pokud jde o pravděpodobnou velikost Asie a jeho omyl byl enormní – o tisíce mil v tom, jak daleko musí plout. Kdyby neudělal tyto chybné výpočty, nikdy by nevyplul. Učenci u dvorů portugalského krále a španělských panovníků v Kastilii ho odmítli ne proto, že by si mysleli, že svět je plochý nebo kvůli legendám minulých století.

Odmítli ho, protože sami provedli matematické výpočty a bylo jim nad slunce jasné, že Kolumbus udělal hroznou chybu, pokud jde o obvod Země. Námořníci by během plavby zemřeli, protože lodě tehdy nemohly uvést dostatek zásob na takovou vzdálenost.

Jejich poznatky byly správné, protože Marinos z Tyru udělal dvě chyby. Za prvé předpokládal, že Evropa, Afrika a Asie pokrývají 225 stupňů, zatímco dnes víme, že tyto tři světadíly zabírají jen 130 stupňů. Pevnina je ve skutečnosti proporčně větší než na glóbu Martina Beheima a moře zabírá mnohem větší plochu.

Druhá chyba Marina z Tyru vyplývá z jeho odhadu, že obvod Země je 30 000 kilometrů, zatímco skutečný obvod je 40 000 kilometrů. Vzdálenost oddělující Evropu od Indie je tudíž třikrát větší, než si myslel Kolumbus.

První výprava 1492–93

Po sedmi letech přesvědčování získal Kolumbus na svou stranu španělské panovníky Ferdinanda a Isabelu. Ti mu toho moc nedali – jen tři lodě a půjčku od loďařské rodiny Pinzonů. Kolumbus byl jmenován Admirálem moří a oceánů a vyslancem španělské koruny. Pinta, Niña a Santa Maria vypluly z Palosu 3. srpna 1492.

Kolumbova první výprava otevřela cestu přes velký oceán dnes nazývaný Atlantský. Kolumbus minul Azory a stejně jako dnešní mořeplavci se chytil pasátů vanoucích z Guinejského zálivu na západ přes Atlantik. Po 33 dnech plavby do neznáma se na horizontu vynořil ostrov. Pro Kolumba to nebylo překvapení – objevená země pro něj byla ostrovem u pobřeží Číny a Kolumbovi se tak potvrdila domnělá přesnost jeho výpočtů.

Glóbus Martina Behaima zroku 1492
Glóbus Martina Behaima zroku 1492
archiv Prima ZOOM

Kolumbus přistál u ostrovů, které nazval San Salvador, Fernandina a Santa Maria de la Concepción. Ty jsou součástí dnešních Baham. Domorodci mu také prozradili, že dále leží větší ostrov Kuba, který si ale Kolumbus mylně ztotožnil s Cipangem, jak Marco Polo nazýval Japonsko. Jenže o něco dále objevil Kolumbus ostrov Hispaniola, na kterém dnes leží Haiti a Dominikánská republika. Kubu tedy odsoudil do role výběžku asijské pevniny a Cipango „přesunul“ na Hispaniolu.

Jak vypadal Kolumbův svět?

Správná poloha byla Kolumbovou posedlostí – určování míst a jejich zachycování na mapě světa. Kolumbus byl zkušený námořník, který se od 12 let plavil na obchodních lodích nejprve po Středozemním moři, později na oceánu od severní Evropy až k africkému pobřeží. Svět, který poznával, odpovídal stavu poznání starořeckého matematika a kartografa Ptolemaia, jak jej zachytil ve svém díle Geografie kolem roku 140 našeho letopočtu.

Pro člověka na konci 15. století včetně Kryštofa Kolumba byl svět tvořený třemi kontinenty – Asií, Evropou a Afrikou. Evropa byla poměrně dobře procestovaná a zmapovaná už ve starověku. Afrika končila na jihu Saharou. Vědělo se, že země tam pokračuje dál za rovníkem, ale tamní krajiny byly známé jako spálené země, protože díky slunci tam byla zem vyprahlá.

Vikinská výprava

Výročí 9. října 1000 – Vikingové objevili Ameriku

Východ euroasijského světadílu končil poloostrovem Malakka, který Kolumbus marně hledal při své třetí a čtvrté výpravě. Známý svět tehdy končil Čínou, kterou na svých cestách objevil Marco Polo (1254–1324). Existenci dalších světadílů Ptolemaios popíral a věřil, že svět končí v ohromném Oceánu.

Kolumbovu fantazii podněcoval právě tento východ tehdy známého světa. Fascinovala ho kniha Million sepsaná Marcem Polem stejně jako zápisky z cest od francouzského rytíře Jeana de Mandeville (1300–1372).

Druhá výprava 1493–1496

Druhá výprava byla vystrojena ani ne za pět měsíců. V září 1493 zvedlo v Cádizu kotvy 17 lodí s Kolumbem coby nově jmenovaným vicekrálem nově objevených zemí na palubě. Šlo o první kolonizační výpravu na západ. Na palubách lodí byli vojáci, úředníci, mniši, řemeslníci a rolníci, ale také veškerý dobytek a potřebné nářadí. Celkem 1200 kolonistů se chystalo usadit se na nově objevených územích.

Lodi tentokrát dorazily k ještě netušenému kontinentu o něco jižněji v oblasti Malých Antil. Kolumbus zakotvil na Guadeloupe a pak pokračoval k Hispaniole.

Třetí výprava 1498–1500

Kolumbus měl v úmyslu vrátit se a tentokrát objevit Indii, která podle jeho výpočtů měla ležet více na jih od dosud objevených území. V čele šesti karavel tak v červnu 1498 zvolil mnohem jižnější kurz podél rovníku. Na konci července v domnění, že dosáhl nejzazšího cípu Indie, přistál u jihoamerického kontinentu, kde objevil ostrov Trinidad a ohromné ústí řeky Orinoko.

Odkud ale tato ohromná řeka přitékala? Indie to nebyla – jenže když existovaly jen tři kontinenty, co to vlastně objevil? Kolumbus se domníval, že našel Rajskou zahradu, tedy pozemský Ráj. Další kontinent to prostě být nemohl.

V té době už ale vypluli i jiní mořeplavci. V roce 1497 po Kolumbově druhé výpravě dosáhl Ital John Cabot pobřeží Labradoru a Newfoundlandu. V roce 1499 přistál se svou expedicí u jihoamerického světadílu španěl Alonso de Hojeda a jedním z účastníků byl Ital Amerigo Vespucci. A v roce 1500 portugalský cestovatel Pedro Álvarez Cabral objevil Brazílii.

Kolumbus se vydal na Hispaniolu, kde ho ale španělští osadníci obvinili, že se víc než o properitu kolonie stará o své výpravy.

Čtvrtá výprava 1502–1504

Kolumbus byl posedlý hledáním kanálu, který vede do Indie, a proto přistál 14. srpna 1502 na pobřeží dnešního Hondurasu. Celých 48 dní plul kolem břehů, ale zaskočil ho hurikán. Nicméně dorazil až do Panamy, kde přistál. Kolumbus byl přesvědčený, že za oním kusem země leží další oceán, ale průliv najít nedokázal.

Jeho intuice byla správná, Kolumbus kotvil přesně na místě, kde byl o 400 let později prokopán Panamský průplav. Jenže právě zde se Kolumbův sen rozpadl na kusy.

Dramatické pátrání po cestě do Číny a Indie uvidíte v dokumentu Kryštof Kolumbus a jeho mapy na Prima ZOOM.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama