Čeští vědci objevili na Borneu spoustu nových druhů zvířat!

O úspěších českých vědců píšeme rádi. A tohle je vyloženě na otevření láhve šampusu!
Kudlanka z rodu Hestiasula

Nové druhy drobnělek, dvoukřídlých, pavouků, motýlů i rostlin našli při své letošní expedici do deštného tropického pralesa na Borneu studenti a pedagogové přírodovědeckých fakult Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzity. Mezi cennými „úlovky“ je i nález mouchy, která opyluje vzácnou rostlinu Thismia hexagona. Tu našli olomoučtí biologové poprvé před dvěma lety a nyní pracují na potvrzení objevu jejích následovnic.

V nedotčené přírodě národního parku Ulu Temburong pracovali studenti biologických oborů a jejich vyučující téměř měsíc. Společnost jim dělali giboni, zoborožci, velcí tropičtí motýli i pavouci o velikosti lidské dlaně. „Zaměřili jsme se na studium rozmanitosti bezobratlých živočichů a rostlin v různých výškách a na odlišných typech stanovišť tropického deštného lesa. Pořizovali jsme vzorky od země až do korun stromů, tedy zhruba do výšky 45 metrů. Kromě toho jsme sbírali biologický materiál, zejména brouky, motýly, pavouky a vyšší rostliny. Již dnes víme, že několik nových, dosud nepopsaných druhů se nám opět podařilo nalézt,“ potvrdil Tomáš Kuras z katedry ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty.

Bizarní pavouci rodu Gasteracantha Foto: Bizarní pavouci rodu Gasteracantha

Přestože zoology i botaniky čeká roztřídit a zpracovat rozsáhlý biologický materiál, který si z pralesa přivezli, jisto už mají minimálně o dvou nových druzích sice drobných, ale o to pestřejších motýlů z čeledi přástevníkovitých. „Jsou velice dekorativní, velikosti do 1,5 centimetru. Jsou výjimeční nejen barvou, ale také svým vývojem. Živí se většinou na meších a lišejnících, které rostou v korunách stromů,“ objasnil Kuras.

Borneo je zřejmě rájem drobnělek

Letos odborníci rozšíří světové seznamy bezobratlých o dalších pět až šest druhů drobnělek (řád Zoraptera). „Jedná se o drobné živočichy podobné termitům, kteří ještě před dvěma lety nebyli z Bornea vůbec známí. Na základě našeho výzkumu to nyní vypadá, že Borneo hostí nejbohatší faunu této unikátní skupiny hmyzu na světě. Jejich objevem se druhová početnost tohoto nenápadného hmyzího řádu zvýší až o 15 procent,“ popsal Petr Kočárek z Ostravské univerzity.

Drobnělky z rodu Zorotypus Foto: Drobnělky z rodu Zorotypus

 

Na zpracování čekají rovněž nové druhy pavouků a dvoukřídlých. Pozornost vědci věnovali i zvláštní skupině parazitických much, které sají krev žab. „Vypadá to, že se slétají pouze na konkrétní druhy ropuch, a to na samce, když se ozývají a volají samičky. S největší pravděpodobností reagují na zvuk svého hostitele. Hlasová orientace u parazitů je zcela ojedinělá,“ uvedl olomoucký doktorand Zdeněk Mačák. 

Thismia hexagona má zřejmě další příbuzné

V nedotčené přírodě nížinného deštného pralesa ale nezaháleli ani botanici. Ti mají oproti zoologům těžší práci při hledání nových druhů, protože rostliny jsou například v porovnání s bezobratlými viditelnější, je jich mnohem méně, a jsou tedy lépe prozkoumané. Přesto i letos botanici věří, že na nové druhy rostlin narazili. „Jedná se o jednu rostlinu z rodu Thismia a další nezelené rostliny. Zcela jistí si ale budeme za pár týdnů, až materiál podrobně prostudujeme v laboratoři,“ naznačil olomoucký botanik Martin Dančák.

Pralesni ropucha rodu Ansonia s ektoparazityckymi mouchami Foto: Pralesni ropucha rodu Ansonia s ektoparazityckými mouchami

 

Ten stál před dvěma lety u objevu nezelené a velmi nenápadné, avšak zajímavé rostliny Thismia hexagona, která dostala jméno po svém šestiúhelníkovém květu. „Letos jí tam bylo poměrně hodně, takže jsme měli možnost ji dále zkoumat. Pravděpodobně jsme přišli i na to, jak je opylována. Stojí za tím drobná muška, kterou nyní studujeme,“ prozradil Dančák. Muška patřící zřejmě do čeledi hrbilkovitých má podle něj náročný úkol, neboť květ funguje v podstatě jako jednosměrný tunel.

Studenti poznali jiný svět

Skvělého zázemí Brunejské univerzity v srdci pralesa využívala expedice již třetím rokem. Účastníci museli zvládnout nástrahy počasí – kromě tropických teplot především stoprocentní vlhkost udržovanou pravidelnými vydatnými dešti. Přestože si vědci nových objevů cení, nejsou podle Kurase tím nejdůležitějším, co studijní cesty přinesly. „Nejdůležitější je to, že jsme se všichni vrátili ve zdraví, protože přijít k úrazu není v tropickém pralese problém. Také jsem přesvědčen, že expedice měly pro studenty nesporný přínos. Tropy představují pro biologa jiný svět, o kterém nestačí jen číst! Mnohé pochopíte až na místě,“ uzavřel Kuras.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama